Do zákulisí...

Povédá se všelicos... (Líba Mikulecká, Bája Kučerová) Fotografie od Ivo Mičkala z krajské postupové přehlídky Wintrův Rakovník najdete na webu Divadýlka. Tak se mrkněte, některé stojí fakt za to. Tudy.

  Na scéně Maryša s tatínkem, vzadu ostatní - všichni v družném hovoru... Zkouška 29. 4. 2019 - Dětské studio Dětská zkouška probíhala usilovně - pracovně, "stavěli" jsme dva obrazy a opakovali od strany 20 do 25 třikrát. Bídná znalost textu. Úkoly na příště - dostavět zbylé dva obrazy, a projíždět a zpřesňovat. Zaměřit se na výslovnost (Alex, Jáchym, Anička K.) a uvěřitelnost chování u všech. Zkouška oprašovačka - Vávra Chyběla jen Blanka Kučerová, omluvena. U dospělých naopak znalost textu až překvapila 😁. Vávra ubíhal jak po másle - až na drobné vtípky ze všech stran. Těšíme se na čtvrtek 2. a pátek 3. května, kdy hrajeme nejprve doma a druhý den v Dobrovici na Pojizerských hrách. Tak doražte... -mat-

O přestávce... Nebojte se nejedná se o žádné bulvární zprávy z "výmaku" těchto dvou hlavních postav v choulostivé situaci. Divadýlko si prostě vyjelo na divadelní výlet do Příbrami. Autobusem Pavla Wiesera. Cesta probíhala v pohodě a to tam i zpět. Stačili jsme si koupit i kafe. Představení pro nás bylo dvakrát zajímavé - jednak se na jeho realizaci podíleli naši kamarádi -  režíroval Milan Schejbal, hráli Katka Fixová (Strouhalka), Anička Fixová (Maryša) a za druhé, máme tuhle Mrštíkovskou tragedii, tak nějak pod kůží. 😊 Líbili se mi všichni kdo se objevili na jevišti - počínaje Lízalem a Vávrou (Tomáš Töpfer a Vladimír Senič) až po stařenku ( Helena Vondrušková). Pro mě nejsilnější byly dvě scény - Lízal v hospodě, celá scéna, zvlášť okamžik, kdy aby dokázal, že "néni žadný škrťa", objednává všem, všem - v prázdné hospodě, vynikající nápad zhutnění postav do jedné  - hospodského Martina Dusbaby a pan vizuálně opulentní konec. Moc se nám to líbilo. Večer

Otázka, která zazněla krátce po premiéře Vávry - "Co dál?", je zodpovězena. Po drobném zakolísání ve výběru našeho dalšího repertoáru se odvážně pouštíme do veleklasiky. Racek od Antona Pavloviče Čechova. Ale neděste se. Nepůjde o zásadní drama. Určitě ne v našem podání. Chci se spolu s herci na text podívat, tak jak ho autor psal - komedii o čtyřech dějstvích. Někdy hořkou, někdy krutou až černou, ale komedii. A jaké je obsazení? Tady je:  IRINA ARKADINOVÁ, provdaná TREPLEVOVÁ, herečka - Jitka Urbanová KONSTANTIN TREPLEV, její syn - Vojta Hajný j.h. PETR SORIN, její bratr   -   Radek Kotlaba NINA ZAREČNÁ, dcera bohatého statkáře - Tereza Juhaňáková ILJA ŠAMRAJEV, Sorinův správce   - Petr Havlík PAVLÍNA, jeho žena   -   Marcela Paterová MÁŠA, její dcera   - Lucie Kroupová BORIS TRIGORIN, spisovatel   -   Libor Ševců JEVGENIJ DORN, lékař   - Petr Matoušek SEMJON MEDVĚDĚNKO, učitel – Laďa Niklíček Premiéra je předběžně stanovena na říjen

Přivítání v místní divadelní restauraci bylo stylové, a předznamenalo průběh celého večera. Je sobota 13. dubna krátce po půl třetí a jsme pět na cestách. Opět s Bé pětkou. Jedu pro Radka Kotlabu a Blanku Kučerovou a vyrážíme směr Červený Kostelec. Jedeme po trase Mladá Boleslav - Jičín - Hostinné - Trutnov - Úpice (vzpomněli jsme na Úpického pana doktora z Čapkovi Doktorské pohádky) - Červený Kostelec. Cestou nám vzadu poskakuje Bájino kuře. Pečené. Radek ještě ve Rtyni nadšeně zdraví sochu statkáře Nývlta (tam i zpět), který vedl vzbouřené sedláky směr Chlumec. Myslím, že tahle Radkova letmá zdravice jistě Nývlta potěší a od této chvíle bude lépe čelit holubům.  Na místě jsme první, takže stihneme posedět v místní Divadelní restauraci. Bája si dává palačinku a už při objednávce se tetelí blahem. Co teprve, když jí tu nádheru přinesou. Dokonce jí i fotí. (viz. úvodní foto). Já jsem si objednal kuřecí křídla v pikantní medové omáčce. Přinesli mi i misku s teplou vodou a

Zákulisí ve Voděradské hospodě, jak jinak než za stoly postavenými do pyramidy 14.00 - Dnešní představení je trochu experimentální. Dohodli jsme ho s Janou Součkovou, voděradskou hostinskou. Budeme zkoušet jestli to v místní hospodě dobře postavíme, jestli někdo přijde. A jak to vůbec celé dopadne. Ostatně na plakátech bylo, že během celého představení se podává pivo zdarma. Tak nevím jestli to byl dobrý tah. Aby nám všichni neutekli ze sálu do výčepu. Uvidíme. Napíšu hned jak se vrátíme. Vyjíždím za chvíli. Dole se dopéká kuře. Zatím ještě voní. Tak ho běžím vypnout... 18.20 - Dorazil jsem na místo něco málo po sedmé s Radkem Kotlabou a Bájou. Bylo postaveno,  nasvíceno. První co mě překvapilo, byl chlad, který nás uvítal v sále. Skoro až zima. Po půl hodině jsem se aklimatizoval. Ne tak naše drahé hérečky.Celu dobu klepaly kosu a vzadu se oblékaly do všech možných kostýmů. Začal jsem si připadat jako skutečný obrozenec. 19.00 - v sále je asi 12 lidí. Škoda. Hrajeme celke

A to se musím oslavit!!! Známé firmy -Strouhal, Boreš, Francek, tož to ja. Včera odpoledne programová rada celostátní přehlídky Divadelní Piknik Volyně schválila naše představení Vávra aneb Všechno co jste chtěli vědět o Maryše a báli jste se Mrštíků zeptat , do programu přehlídky. Naše přání se splnila, Vávra je také mezi těmi kdo ve Volyni, na činoherně-divadelní "republice" předvede jaký opravdu je. 😉. Přehlídka je určena pro soubory hrající činoherní a hudební divadlo dospělých. A odehraje se na přelomu června a července. Divadýlko se na programu objeví někdy mezi 4. a 7. červencem. Těšíme se. A pokud chcete vidět s čím tam jedeme, stačí si rezervovat lístky na 2. května do Divadelního sálu v Domě kultury MB - a to můžete přímo tady . Těšíme se na vás. -mat-

Bára přebírá čestné uznání z rukou člena poroty Jana Mrázka Jak dopadla Baruška? Dobře. Ostudu si tedy rozhodně neudělala. Ani mamince se kterou básničku připravila. Ani paní učitelce, která básničku vybrala. Kromě Pamětního listu, který obdrželo všech dvacet recitátorů, byla Bára jedna z pěti oceněných dětí, kteří dostaly Čestné uznání . Dvě děti obdržely Cenu poroty. Barča (a ještě jedna slečna) pak dostala ještě cenu Moderátorů. Speciální uznání od mladých průvodců (Julie Horčáková a Jan Bug) poetickým dopolednem v Kolínském Domě dětí. Barčo gratulujeme, jen tak dál. Perlička na závěr - jak je ten divadelní svět malý. Na přehlídce jsme se potkali s Evou a Lindou Sukovými, kamarádkami divadla z Rakovníka. Linda si také mimochodem odvážela Čestné uznání. Po konci a ocenění, přišel čas na oběd. S Bárou jsme vyrazili do KFC na proklatě dobré kuře. Tam jsem se zase se Sukovými potkali. Linda musela do hračkárny. Obě děti byly spokojené - Linda si koupila zelenou gumovou, a přesto

Při zkoušce, se občas musí zaskočit i za ty, kteří zrovna chybí. Zleva Luboš Dvořák (Evička) a Jenda Hejdrych (Péťa Bajza) Čas od času se musí představení zpřesnit. Vrátit ho do původních kolejí. Nejlepší je, když jsou na té zkoušce přítomní všichni kdo v něm i hrají, popřípadě zvučí a svítí. Ale jak dokládá úvodní fotka, není to vždycky podmínkou. I když to společné práci moc nepomáhá. No co naděláme. A v úterý 9. dubna nastal ten okamžik, kdy jsme se o to pokusili. Zpřesnit text na jevišti. Zpřesnit zvučení. Děda Vašek (Hájek) zasedne v pátek a sobotu za pult bez nápovědy, a všichni jsme si chtěli být jistí, že to společně klapne. Jak na jevišti, tak i v kabině. Aby z jeviště zaznělo pro kabinu, co zaznít má a naopak a aby nám na scéně děda Vašek pomáhal přesným vypuštěním skladeb. Tolik teorie. Tak jsme si to představoval, když jsme zkoušku plánovali. A jaký byl reál? Tři lidi nebyli na zkoušce. Dál. Neuvěřitelný rachot, zmatek, hluk, samozřejmě několikeré vracení. Tedy tex

I když to úplně není akce Divadýlka,  tak přesto musím zmínit náš dnešní výlet do Kolína. Barborka postoupila na krajské kolo recitátorů Dětská scéna  2019. Barborka sem postoupila ze školy kam chodí,  ale je to taky členka našeho Dětského studia a tak to sem přece patří.  Právě se rozmlouvají pod vedením lektorky Martiny Longinové (kdysi členky MDMB). Držte Báře palce,  za chvíli to vypukne.  Ať ji to klapne. Zlom váz Báro.

Před časem jsme se panem Pavlíkem, spolumajitelem zámku Stránov, dohodli, že vyzkoušíme ještě další žánr. A to literární večer. Na Stránově pravidelně vystupujeme s kriminálnímy příběhy v pořadech Krimi Dinners (tedy Krimi večeře). A tak nás napadlo, že naše působení malinko rozšíříme. Moje volba na první knihu byla jasná - padla na dílo Miloše Urbana LORD MORD. Jednak pro to, že Urbanovy knížky mám rád a taky proto, že se děj odehrává částečně na Stránově. Pomocí facebookového profilu jsem kontaktoval autora , Miloše Urbana a  požádal o možnost jeho dílo uvést při literárním večeru. Pan Urban mi povolení udělil. V pondělí 8. dubna jsme se sice bohužel dozvěděli, že středeční premiéra literárního večera na Stránově se ruší, díky výkopovým pracem v bezprostředním okolí zámku, ale to nevadí, všechno je připraveno. Pondělní zkoušku jsme měli tedy jaksi navíc, ale pomohla mi abych celý text ještě vyprecizoval. Sledujte blog a facebook abyste neprošvihli opravený termín premiéry LORDA

Rosťa Váňa (Lukáš Fila j.h.) zatím ještě oblečen, za ním vykukuje ředitel Švestka (Petr Havlík) Přikládám pár fotek ze včerejška většinu těch pěkných šedivých a rozostřených ze zákulisí jsem dělal já. První tři fotky v albu dělal Petr Havlík. Na jedné jeho fotce je červený kroužek. Pozorní diváci tam uvidí odhalené pozadí Rosti Váni. Alespoň je vidět, jak hluboko může komunista klesnout. Takže bacha na ně...😂. Fotky najde tady.

Smíření v šatně (Roman Dušek a Radek Kotlaba).    Herci doma aneb přesilovka Jsou někdy v divadelním životě chvíle, kdy sál nepraská ve švech, kdy se nepřidávají na poslední chvíli židle, kdy se nevěší na dveře cedule "LITUJEME - DNES VYPRODÁNO. Zkrátka ať už vlivem kosmických sil, televizních programů či mimořádně příznivého slunečného počasí, občas nastane okamžik, kdy do sedadel divadla usedne hrstka diváků. To se stalo dnes 4. dubna 2019, kdy jsme hráli hru Všichni jsme herci aneb Co by kdyby pro jedenáct osob v divadelním sále DK Mladá Boleslav. Takže jako doma. Ale hráli jsme, protože jsme si řekli, že přece nemůžeme trestat ty, kteří do divadla přišli tím, že představení zrušíme. Aby toho nebylo málo, asi půl hodiny před začátkem volala kolegyně Bája (Blanka představitelka role Apoleny Zrzavé), že má komplikaci zdravotního charakteru. Tedy ne přímo ona, ale její malý syn. Že se prostě u nich doma blinká. A že snad, stačí dorazit na poslední díl představení. Zrušíme, ne

Někdy se nestačíte divit co se kolem vás děje (Foto: F. Stýblo, zleva Martin Weiss, Marcela Paterová, Líba Mikulecká a Blanka Kučerová) Už zítra ve čtvrtek 4. dubna se sejdeme v půl osmé večer v Komorním sále Domu kultury. Na prkna Divadýlka se vrací úspěšný titul Všichni jsme herci aneb Co by kdyby. Představení na pomezí dramatu a alternativní historie vás zavede do roku 1965, do jednoho předního pražského divadla. A to hned ve třech časových rovinách - pod vládou rudé hvězdy komunismu (tedy do doby, která reálně proběhla), do doby rozpadu protektorátu Böhmen und Mähren (ano v roce 1956 ´= alternativní historie). A do třetice ještě jednou rok1956, kdy pro změnu na hradě sedí Jan Masaryk a komunisti většinou sedí taky, ale za katrem, za pokus o únorový puč. Moje oblíbená část. Lístky jsou stále k dispozici a stačí když přijdete po 19.00 hodině. Na kase bude sedět představitelka Maryši z naší poslední hry Tereza Juhaňáková, která představení odbavuje z kabiny stran světa a zvu