2019_07_20_Stránov_A tak tě prosím kníže
![Obrázek](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjz6PBE0ONFTX53YJs0yesVhenhB5xOe-N7jYaOGA3-qU5-VZW54YlPbgGGqDi45iWCzcL2FYOPhovhgT2GkmC9iWCRzSjKst6b3vlzy8cC_bNi1ZOsDlqLEIJzHb9y4m5hYdzZa-ZyNT8/s640/IMG_20190720_201034.jpg)
Radek (rychle - vidíte jak je rozmazaný) připravuje rekvizity zatímco já si sedím v křesle a děda Vašek s Honzou Jíšem staví světla. Pěkné je to principálování, pěkné... Původně bylo na sobotu 20. července plánováno představení Bylo nás pět. Ovšem člověk míní a choroby a dovolené mění. A tak mi nezbylo než před týdnem pana Pavlíka (spolumajitel zámku) informovat o změně titulu představení. Nedalo se nic dělat a museli jsme nasadit tutovku, Knížete. Dnes, tedy vlastně včera po 66. A proč tutovku? Protože my dva s Radkem jsme zrovna mohli. První "dobrodrůžo" začalo už při cestě na zámek Stránov. Totiž dostat se sem, teď - je fakt bojovka. Nakonec jsme zvolili cestu mezi poli, samý výmol, prach, kamení. Vzpomněl jsem si na Kryla, tomu by se tady líbilo: "Cesta je štěrk a prach a udusaná hlína...". Nakonec jsme se na zámek dostali, ale proč silničáři nechávají naschvál přes silnice válce a bagry, to fakt nechápu. Copak my, my dojedeme a nejde o život i kdybychom