Do zákulisí...

  Sedlák Lízal (Petr Havlík) na scéně v Krupce Ve čtvrtek 21. října jsme vyrazili po dlouhé době na zájezd s naším Vávru a to do Krupky. Ač nás čekaly skoro dvě hodiny v autě, přesto jsem se na tuhle cestu těšil. Jednak jsme v Krupce hráli jen jednou a to před drahnou dobou, ještě s detektivkou Osm žen. A druhak jsem na tohle hraní měl po úterním představení docela chuť. Na místo jsme dorazili kousek před pátou odpolední, postavili a zatímco trojice odvážných Libor, děda Vašek a Honza Jíše nasvětlovali, zbytek se vydal do restaurace Pod kaštany. Příjemné prostředí, smažené bramborové lupínky s česnekovým dipem a dvě Plzně jen potvrdili radostná očekávání, která jsem cítil ve vzduchu. Ani samotné představení nebylo špatné. I když musím říct, že obecenstvo se nesmálo na místech kde jsme byli zvyklí. Ne že by se nesmáli vůbec, to ne. Ale zdálo se mi, že je to o poznání méně než například v úterý. Dost dlouho jsme o tom mudrovali, asi každý trochu pro sebe, říkali jsme si asi hrajeme blbě,

Klárka Pabištová, Martin Weiss, děda Vašek Hájek a stativ Nevím zda nešťastná konjunkce Marsu s Jupiterem, či běsové zodiakální, nebo porušené fluidum měsíčního paprsku, leč naší nové hře Pordavači snů se pořád nedaří rozběhnout. Nevím co v tom vězí, ale neustále je smýkáno naší snahou posunout se ve zkoušení dál. Tu nám do něj vpadne Covid, tu rozličná školení, jindy nemoci či další nemohoucnosti, Státní svátky a prodloužené víkendy nevyjímaje. Nicméně další hra bude opravdu v komorním obsazení, tedy pokud se chopím režie, protože tohohle vztekání na všemožné příčiny a důvody nemám zapotřebí.  Chodit do divadla je normální a chodit na zkoušky je morální. -mat- 

  Strouhalka a Lízalka (Katka Luňáková a Simona Matoušková) v akci zachycené ze zákulisí Netradičně v úterý, v den kdy obvykle zkouší,  jsme odehráli další představení Vávry. Konalo se pro kolegy našeho kamaráda a bývalého člena Divadýlka na dlani, Radka Novotného. Hráli jsme bez zkoušky, skoro po půl roce a přesto mi to nepřišlo nijak "rozložené". Našla by se sice místa, kde by bylo dobré ještě zpřesnit text, ale znovu opakuji - bylo to dobré. Trochu nás zlobila z restaurace pronikající hlasitá hudba. Dokonce jednou i rozverná, takřka rozeřvaná Kaťuša. Asi tryzna za prohrané volby místní odbočky KSČM.  To jsme nakonec vytěsnili, do budoucna to budeme muset řešit. Není to poprvé a jistě ani naposled kdy nám vpadne do představení jiná hudba než tam patří.  Na závěr musím říct, že jsme si představení užili, ač někteří (Katka Luňáková, Petr Havlík) jej odehráli s drobnou čin větší zdravotní komplikací. A myslím, že to nikdo nepoznal, hráli jako zdraví 😎 . Pamatujte, chodit do d

Je 9:05 a já sedím v autobuse směr Mladá Boleslav. Pak přestup směr Praha a z Čerňáku metrem na Karlovo náměstí, pak buď pěšky nebo busem na benzínku, kde je ve 12 odjezd směr Olomouc. Tak uvidíme jak to bude pokračovat, zatím jsme ještě neopustili Bělou. Cestou do Prahy mně volá škola, že si máme vyzvednout Barborku, že u nich je ve třídě Covid. Volám Simoně, aby ji vyzvedla.  Než v Praze na Náměstí Republiky zastavím nastoupit do tramvaje číslo 6, už mi holky volají, ze jsou doma. Jsem na místě srazu prga a krátce poté se sjíždí i všichni ostatní a krátce po dvanácté vyrážíme směr Olomouc.

  Zkoušky bývají někdy takové uvolněné... Ano, ano je to tak. Začínáme zkoušet opravdu na ostro. Tedy v pondělí to tak ještě úplně nevypadalo, měli jsme čtenou na Prodavače snů sotva s polovinou osazenstva. Navíc jsme si jí udělali v hospodě, takže to taky tak dopadlo. Přečetli jsme to skoro (!) celé, ale příštěse jde na jeviště a basta. V úterý jsme již na jevišti byli, ale kvůli čtvrtečnímu hraní. Klárka Pabištová je do pátku nemocná (držíme palce ať je všechno brzy zase ok), a tak se uvolila Katka Roscová, že zaskočí. Ale oba jsme cítili, že zkouška bude potřeba. Navíc Týna Licinbergová se vrací na jeviště po "mateřské" a i my ostatní jsme Bylo nás pět hráli naposled vloni, takže zkoušíme. Účast katastrofa, zase chybí tři lidi, ale co už.  Ještě jedna taková perlička. Co se stalo. Na konci zkoušky jsem si všechny seřadil u jeviště a poprosil jsem je, aby každý řekl jeden důvod proč by lidi měli přijít ve čtvrtek na představení.  A já si je natočím, sestřihnu a zítra to ho

Na scéně Péťa Bajza (Honza Hejdrych), Jakub (Katka Rosocová) a mimo záběr Maminka (Blanka Kučerová). Ten kdo se chystá v vrtnout na scénu - Cesťák (Jirka Filip)   Když člověk plánuje, nejvyšší entity se prý velmi baví. Nevím jak kdy, ale při plánování posledního představení Bylo nás pět, se museli válet v křečích smíchu po podlaze. Když jsme totiž na úterý museli zařadit do programu zkoušek rychlou "záskokovku" za nemocnou Klárku Pabištovou, netušili jsme, že z těch záskoků bude nakonec čistý "hattricks". Tedy česky - trojička. Místo Marcely Paterové skočila Simča a den před hraním mi k dovršení všeho, volal David Durdis, který hraje v Bé5 (my to tak zkracujeme) asi pět rolí, že je také sražen chorobou na kolena - a tedy silně indisponován a nenastoupí. Díky Bohu, Jirka Filip zaskočil takřka z voleje, a tak se mohlo představení cca před dvaceti diváky odehrát. Takřka znamená, že si to přečetl dvacet minut před odjezdem do Divadýlka. Přesilovka to nebyla lidé se bavi