Do zákulisí...

  Čekání na výstup - zleva Bára Matoušková (Domovnice) a Martin Weiss (Pošťák) Desáté uvedení   Třinácti vůní   přilákalo na domácí scénu téměř padesát diváků. Představení se od premiéry postupně usazuje a hledá svůj rytmus, ale emoce zůstávají stejně silné. Teď už ladíme formu před krajskou přehlídkou v Rakovníku. Desáté uvedení hry   Třináct vůní   se konalo první březnový čtvrtek, tedy 5. 3., od 19:30 na domácí scéně. Stavba scény začala úderem 18. hodiny. Děda Vašek s „malým“ Vašíkem a Adamem Folprechtem už stavěli, nosili a budovali. Brzy bylo hotovo a my se mohli těšit na další uvedení naší nové hry. V předprodeji bylo prodáno „jen“ 14 lístků, ale nakonec se v sále sešlo takřka padesát diváků. K představení. Obsazení se změnilo jen v roli Kluka pitomého, kterou si tentokrát střihl Adam Folprecht, jinak bylo vše stejné jako v Benátkách v pondělí 2. března. Provedení bylo oproti Benátkám možná o něco nervóznější, možná i trochu unavené – alespoň tak jsme to ...

  Pošťák pan Brouček (Martin Weiss) čeká na výstup.  V pondělí se na amatérských scénách divadlo moc často nehraje. Důvodů je spousta. Je po víkendu, všichni začínají nový týden a ještě si po troškách užívají poslední zbytky volna. A to platí pro herce i diváky. Překvapivě to ale neplatí v Benátkách nad Jizerou. Tady místní divadelníci zavedli tradici Divadelních pondělků a pořádají – zhruba jednou za měsíc – představení. Divadýlko se alespoň jednou za rok této milé tradice účastní. A hle – byl z toho moc hezký pondělní večer. Ještě deset minut před půl osmou bylo na baru šest diváků. To už bylo podezřelé i členům Baziliška benátského (pořádající divadelní soubor). Jen si mezi sebou krčili rameny a dumali, co se asi děje, že přišlo tak málo lidí. Jenže ono přišlo celkem hodně lidí – asi kolem sedmdesátky – jen bylo zamčeno. Je totiž potřeba vědět, že kulturní sál a přilehlé prostory obývají nejen divadelníci, ale také žáci a kantoři místní ZUŠ. A ti, patrně učitelé, když odchá...

  "Něco vám tam plave, madame..." - pošťák Honza Jíše a maminka (Katka Luňáková). Úplně vlevo Radek Kotlaba jako Tatínek. Blíží se nám krajská postupová přehlídka činoherního a hudebního divadla Wintrův Rakovník 2026. A Divadýlko ladí formu. Máme teď naplánovaná tři představení v rychlém sledu: 26. února v Dobrovici,  v pondělí 2. března v Benátkách nad Jizerou a 5. března doma v Divadelním sále Domu kultury v Mladé Boleslavi. A pak hurá na Wintrovky, kde hrajeme v neděli 22. března. Ale vraťme se na úplný začátek – do čtvrtka 26. února, do Dobrovice.  V místním divadle jsme vystoupili v rámci 77. ročníku Pojizerských her. Ty navštěvujeme pravidelně už asi dvacet let. Místní diváci tak viděli takřka všechno, co jsme vyprodukovali. Zažili jsme tu propady (Goldoniáda) i dobrá představení ( Bylo nás pět   a další). A jezdíme sem rádi, protože místní divadelníci, kteří Pojizerky pořádají, jsou vždy milí a vstřícní. A po představení je večeře. A tu herci nikdy neodmítnou....