Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z březen, 2020

Ifigénie v Aulidě a můj první Hronov

Obrázek
Sliboval jsem, že až načerpám vědomosti, znovu vás pozvu na cestu do mé divadelní historie. Tak něco jsem načerpal, většinu zase zapoměl. A taky s tím čerpáním je to bída. Chybí zdroje. A tak se vydáme na cestu vyzbrojeni jen vzpomínkami a fotografiemi, kterých je pohříchu málo. Tehdy, když mi bylo devatenáct, byla hluboká doba analogová. Na kinofilm se udělalo maximálně
32 snímku, než se to vyvolalo (tedy pokud jste si je nedělali sami) a než jste dostali fotku do ruky - to trvalo. A navíc, aspoň u mě, záloha nikde. Sposta fotek je ztracených někde v hlubinách času. Jsem je asi založil, definitivně.
Ale zpět k divadlu. Divadelní soubor Kolár DK ROH AZNP Mladá Boleslav. To byla moje první "štace". Už jsem vzpomínal, že mě do souboru nasměrovali naši, a přivedl Jiří Prokeš. Když jsem poprvé vstoupil do klubovny Koláru (někteří jste tam mnohem později chodili na plavání miminek Klubu Kosatka - druhé dveře od záchodů v té tmavé chodbě za prosklenými dveřmi) všichni chodilo okol…

Rakovník zrušen

Obrázek
Ano je to tak. Tenhle mail přišel všem kdo byli zařazeni do programu XLIII. Wintrova Rakovníka.




10. 3. 2020 18:48 (před 14 hodinami)Moji milí,
nerada vám musím oznámit, že XXXXIII. ročník Wintrova Rakovníka 2020 je na základě opatření Ministerstva zdravotnictví ČR a Města Rakovníka zrušen.
Pokud nastane příznivější situace a zákaz bude zrušen, pokusíme se najít nový termín, který vám obratem sdělíme.

Přílohy:


Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictvíProhlášením NIPOS ARTAMA PRAHA
Omezení akcí Kulturní centrum Rakovník Díky za pochopení  :-))) Alena M.

Doufejme, že se šíření koronaviru COVID 19 brzy zastaví, vše se vrátí do běžných kolejí a my to v Rakovníku společně oslavíme divadlem a nějakým tím panákem na baru. Už se fakt nemůžu dočkat.


Hned jak to půjde, tak zase začněte chodit do divadla, protože toje normální.

-mat-

2020_03_10_Zkouška_(f)RACEK

Obrázek
I když je už víc jak dva měsíce po premiéře stále nejsme spokojení s podobou našeho (f)RACKA. Postupně měníme místa, která se nám zdají býz hluchá. A tak jsme se sešli v úterý na půl sedmou skoro všichni, Chyběla jen Míša Charvátová, je nemocná. Tak snad to nebude dlouhé a uvidíme se v pondělí. Vláda sice zakázala představení, ale zkoušky běží dál.
Rozhodli jsme, že prostě budeme kravit, uděláme takový jevištní "brainstorming" a vida už po chvilce se začalo dařit. Pochopitelně nebudu spoilerovat [tedy prozrazovat děj - to  pro ty kdo tohle slovo neznají a spojler zají jen u auta 😉], ale řetězem asociací jsme se dostali k celkové předělávce konce. A je, přinejmenším, překvapivý. Zkoušet budeme i dál musíme si toho Antona trochu přistřihnout aby nám pěkně sedl.

A ne zapomeňte, chodit do divadla je normální - pokud nevyjde nějaké vládní nařízení. Ale ono taky jednou zkončí a pak šupky dupky do hlediště.

-mat-


2020_03_09_Pohoršovna_premiéra

Obrázek
A je to venku. Pohoršovna, skoro rok a půl práce se konečně dokutálela k premiéře. Důvodem toho, že to tak dlouho trvalo, nebyla ani neschopnost malých herců naučit se text, jako spíš jejich paleta rozvinutých aktivit a školních výletů, exkurzí, návštěv ortodontů a sem tam nemocí. Ale vše je zapomenuto. Včera ukázali, že jsou právem mladými adepty divadelního umění. Je sice pravda, že se na scéně potkali "staří" harcovnící (všechny tři trpaslice, bludička, Ježibejby, Zloberta, Záprcek) s nováčky na scéně (Škudibert, Ulízlo, Maminka, Mstižer a Vraždinka, Pim), ale to výslednému dojmu nijak neubralo na humoru a spontání radosti z bytí na jevišti. Diváci jejich výkon ocenili "dlouhohrajícímů potleskem a ještě dlouho se v předsálí divadla povídalo, smálo a gratulovalo - vše s jediným jmenovatelem - premiérou Pohoršovny.
Příští představení Pohoršovny je plánováno na festival pana Pipa do Domu dětí a mládeže v Pavilonu na letním cvičišti.
Plánujeme i další představení v Mlad…

2020_03_07_Doksy, Vávra_repr. No.31

Obrázek
Na svátek žen jsme byli s Vávrou objednáni do Doks. Začátek představení byl mnohem časnější než včera v Dlouhé Lhotě a tak jsme, alespoň první z nás, dorazili na místo krátce po 15. hodině.
Děda Vašek a Libor si vzali na starosti techniku světelnou a zvukovou, zbytek jim sekundoval dokud nedorazil Honza Jíše s nábytkem a my mohli vynosit výpravu naší předposlední inscenace do útrob Dokského kina.
Zbyl i čas na krátké občerstvení v nedaleké restauraci 4TUNA.
Kino se zaplnilo takřka po okraj a 17. hodinou vystoupila na podium starostka města Doksy Eva Burešová. Popřála ženám, které přišly vše nejlepší k MDŽ a naše divadlo jim dala jako dárek.
A představení mohlo začít.
Oproti včerejším reakcím diváků z Dlouhé Lhoty, bylo dnešní představení trochu jiné. Nedělní takřka výlučně dámské publikum v Doksech bylo poněkud rezervovanější. Ale i přes o něco vlažnější reakce přímo v sále, podle zpráv z foayer - všem se představení moc líbilo.

A proto choďte do divadla i když máte svátek, třeba…

2020_03_07_Dlouhá Lhota, Vávra_repr. No.30

Obrázek
Naposledy jsem tady hráli Osm žen. To je tak pět let zpátky. A včera s Vávrou. Sál byl příjemně vytopen, herci naladění. Popříjezdu jsme stavěli nejen scénu, ale také světla a zvuk. Ale času bylo dost. Hráli jsme až od půl osmé. Díky Bohu. Katka Luňáková si zapoměla kostým, takže se pro něj vracela. A dlužno říct, že by to stihla i kdyby se hrálo od sedmi.
Večer bylo skutečně plno, sál před začátkem hlučel jak hala Hlavního nádraží. Jen hlášení o odjezdech a přijezdech chyběla. Pak zazněly první tóny naší scénické hudby a jelo se. I bez hlášení. Začalo 30. představení Vávry.
Zpočátku diváci trochu nevěděli na co se to vlastně dívají, ale zhruba do pěti minut bylo všem jasné, že dnes večer bude veselo. Na některých místech jsme dokonce odcházeli ze scény s potleskem. Děda Boreš (Václav Hájek) si po svém zvolání: "Viléme, Jarmilo", užil potlesk přímo na scéně. Diváci s námi opravdu "šli", jak se říká v divadelním žárgónu, tomu když si to užívají i dole v hledišti.

2020_03_05_Divadýlko na dlani, Bylo nás pět_repr. No.46

Obrázek
Dnešní představení bylo zajímavé hned z několika pohledů. Jednak jsme ho hráli po víc jak půl roce. Poslední zaznamenané představení bylo odehráno v baru NEBE na Branžeži 23. 8. 2019 a to bylo nutně uvolněné i díky striptýzu, který po nás měl následovat. Dnes tedy nebylo nic takového v plánu což pány v souboru mrzelo, ale přesto si myslím, bylo představení veselé až, až.
Jak víte z posledních příspěvků, zkoušely se zákoky (tři) a jedno totální přebrání role. Záskoky se z větší části odehrály v dámské části souboru. Za kojící Týnu Licinbergovou zaskočila Kateřina Roscová v roli Rampepurdy a Evičku Svobodovou vzala za Marcelu Paterovou moje Simona Matoušková. Jediné pánské zaskočení provedl Miloš Kubík za Radka Kotlabu v roli Edy Kemlinka. Hned několik rolí za Davida Bohatu převzal David Durdis a nutno říci, že divák nic nemohl poznat. Kde chyběl text David hrál jako o život. Takže všechny role krásně dal. Stejně jako ony tři výše zmíněné záskoky.
Vtipy dnešního dne.
David Durdis v roli…

2020_03_02 a 03_Záskokové zkoušky na Bé pětku

Obrázek
Pondělní a úterní zkoušky, první v březnu, byly věnovány přebírání rolí v Bé 5 po Davidu Bohatovi, který usadivše se v Praze a hodivše na Divadýlko bobiště zamířil směr propadliště (dějin).
Roli převzal také David ovšem pro změnu Durdis. Šel do toho velmi odvážně, patrně netušil co ho čeká. K oběma zkouškám přistoupil poctivě, snažil se pochytat všechny textové rozdíly mezi textem a usazeným textem. A to je, hlavně v našem případě, sakra rozdíl. Časem dojde k takovému posunu textu, který je sice nepostřehnutelný bez konfrontace s  původním scénářem, leč onen posun bývá někdy výrazný. Pravidelně se to stává v okamžiku, kdy si někdo něco tak zvaně "přidá", ano uhodli jste, něco výrazně vtipného. Ovšem zákon o zachování hmoty platí i na jevišti. Když něco přibyde, musí něco odpadnout. A tak se někdy stává, že z původně krásného a vtipného představení se časem stane nudná a trapná  - dámy prominou - sračka. Ale zpět k Davidovi. Lapal co mohl, potil se, topil se, ale plaval. Ne…