Do zákulisí...

  V Eidamu na radnici. Právě hovoří hejtman Hans Bols (na fotografii zleva - s ovázanou hlavou Jarda Bílek, Miloš Kodejška, Filip Veselý, Václav Hájek, záda Jeníka Hejdrycha a Vojta Hajný). Ve čtvrtek 20. června Těžká Barbora vykročila do druhé desítky svých repríz. Je pravda, že nebylo úplně vyprodáno. Představení sledovalo asi 20 diváků, ale i tak jsme tohle představení potřebovali. Na prázdniny ladíme formu a máme dva záskoky. Za Tomáše Dlaska, který se těší na roli tatínka, naskočil do Barbory Filip Veselý a trojici hejtmanů doplnil Miloš Kodejška (další posila z Benátek). Obě alternace se osvědčily a kluci byli skvělí. Diváci se asi v sále trochu báli, hlasitý smích se ozýval jen sporadicky, ale stačilo mrknout do hlediště, abyste viděli, že se lidi opravdu baví, usmívají, pokyvují hlavou a hlavně - nikdo nespí. Divácký interes byl koneckonců na konci podtržen opět dlouhým potleskem.  Těžká Barbora tak uzavřela letošní sezónu. V pořadí již dvacátou pátou sezónu Divadýlka. Ale nezo

  Divadlo je nebezpečná, až riziková věc...   Když jsem představení "Knížete" plánoval na 13. června, ani mě nenapadlo, jak dlouho jsme ho vlastně nehráli. Myslel jsem tak dva roky? Ale houby. Na zkoušce v pondělí 10. června jsme s Radkem Kotlabou přišli na to, že je to (bez pár dnů) pět let. A to mě trochu zarazilo. Nicméně zkouška dopadla docela dobře, až jsem se divil, kolik toho v těch našich kotrbách zůstalo. Je pravda, že jsem si odpoledne text přečetl. Stejně tak Radek a oba jsme se shodli na tom, že je tam řada věcí, které jsme jakoby četli poprvé. A ejhle, během zkoušky to pěkně zapadlo. Dokoupili jsme spotřební rekvizity a pokud mám mluvit za sebe, s jistým rozechvěním jsem očekával čtvrtek. Nebudu vás dlouho napínat - dopadlo to dobře. Hrálo se jako vždycky na jevišti. Míst bylo připravených asi 33. Plno sice nebylo, ale diváků bylo ke dvacítce. A hlavně - my to celé dali. Dokonce se objevily i nové vtipy. Bavili jsme se po představení s Radkem a oba jsme se shodl

  Přivítání na dobrovické radnici patří k tradičním zvyklostem Pojizerských her. Osmnácté uvedení Prodavačů snů začalo v pátek 31. května ve 20:00 v Dobrovici na 75. ročníku Pojizerských her. Nakládali jsme v 16:00 u Kulturního domu a před pátou jsme byli v dobrovickém divadle. A nebyli bychom to my, aby bylo všechno hladké a bezproblémové. Zase byly záskoky. A bez zkoušky. Dva. Zatímco čtvrtá alternace Arona (Honza Jíše) to textově neměl tak strašné (asi čtyři věty), Simona Matoušková starší to měla trochu horší. Zaskakovala za Katku Luňákovou, která sice účast potvrdila, ale rovnou na dvou akcích. A i když Ida není úplně nejhovornější role, přesto sem tam mluví a musí to říct v ten pravý čas. Takové to - tuhle, támhle dvě, tři věty. Ale dali to oba. Trochu horší to bylo se zvukařem a osvětlovačem. Roman Dušek nemohl a Lukáš Prokorát připravoval svatbu svému kamarádovi. Takže to bylo dost na vodě. No, zkrátka Lukáše jsme potřebovali. Nakonec souhlasil, ale volal, že dorazí až tesně na