Do zákulisí...

  Bylo nás pět v Brodcích. Jak vidíte na fotografii, skutečně nás bylo šest, že Svobodová?! Ono nás na tedy konec bylo mnohem víc. V pátek 20. října jsme zamířili do nedalekých Brodců (Brodce), městyse ležícího na cestě mezi Boleslaví a Benátkami, odehrát 53. reprízu Bé pětky (my to tak zkracujeme). Nakládalo se v 16.00 hodin v "Divadýlku". Před pátou jsme byli na místě a stavělo se. Část navštívila i místní restauraci, kde měli Plzeň za 45Kč(!) a moc veselého pana výčepního z Vietnamu. S každou přibývající čárkou na lístečku se usmíval víc a víc, bedlivě sledoval stav hladiny našich půllitrů a donášel plné sklenice. Úsměv mu zmrznul na tváři, když jsme už potřebovali odejít a přinášené pivo odmítli. To se i trochu zakabonil. Ale všechno dobře dopadlo, a věc dnes skoro nevídaná - berou i karty. :) Představení začalo nezvykle, po příchodu Jeníka Hejdrycha, který vejde na scénu za hudby a rozpřáhne ruce se ozval ohlušující potlesk. Jenda to taky komentoval slovy - "vidíš,

  S Honzou Burdou těsně před vysíláním. Asi tak před měsícem mi zazvonil telefon, a na druhém konci se mi ohlásil Jan Burda. Rozhlasák, divadelník, moderátor a kolega z Divadla Josefa Dvořáka. A nabídl mi, jestli bych nechtěl přijít do Mikrofóra. No to víte, že mi hned zbytnělo ego, pak jsem se lekl, protože už ze mě vypadlo neuvážené ANO. Běžná pěna dní vytlačila myšlenky na mé sebe-ztrapnění se v rádiu, ovšem čas plynul a najednou tu byl 20. říjen. Navíc jsme toho dne hráli večer od sedmi v Brodcích inscenaci Bylo nás pět, a to bych nebyl já, abych si termíny trochu nenacpal. Ne snad z nějakého návalu pracovitosti, ale trochu z takového pracovního chaosu.  Nicméně jsem dorazil do Balbínovy ulice cca v půl desáté. Pan vrátný -garážmistr mě pečlivě prolustroval a poslal do garáží pro hosty. Dostal jsem visačku s nápisem host a logem Českého rozhlasu. A na místě už v garážích čekal Honza a vyvezl mě nahoru. A když říkám nahoru, tak úplně nahoru do osmého patra nové budovy rozhlasu. Nová

Zatímco Jana Vernerová (j.h.) čeká na výstup, Bětka Matoušková se vrací ze scény... Sedmá repríza naší poslední inscenace Těžká Barbora byla naplánovaná na čtvrtek 19. října. Obsazení bylo standardní (tedy bez záskoků). V alternacích mohli diváci spatřit v roli hejtmanovi manželky Elisabeth Jitku Urbanovou, starostovu ženu Grétu si střihla Jana Vernerová, Sisku jejich služebnou Bětka Matoušková, jejího vyvoleného učitele Gustava hrál Láďa Niklíček, plukovníka Petera Roman Dušek. Mezi školními dítky patrně řádila úplavice - tentokrát byly ve skromném "posazu"(Bětka Niklíčková, Bára Matoušková a Anička Chocholoušová). Diváků se sešlo přesně šedesát a podle jejich reakcí se bavili. Což na závěr doložili "dlouhohrajícím" potleskem.  Pár drobností na okraj. Nástupy nám trochu vázly, alespoň u někoho. Speciální pozvánku by potřebovala celá městská rada včetně pana učitele. Vlastně s výjimkou sýraře a starosty, kteří už na scéně byli. Kryštof (Jeník Hejdrych) nejprve házel

  Říká se, že nejlepší jsou neplánované akce. Myslím, že celý soubor Divadýlka na dlani to může jen lakonicky odkývnout. Poměrně neplánovaně jsme si zahráli na Českolipském divadelním podzimu. Jakpak se to stalo?No, byl to kalup. Ve středu někdy v brzkých odpoledních hodinách se rozezněl telefon, a paní Dita Krčmářová (principálka českolipského divadelního klubu Jirásek, pořadatele přehlídky) volala s nabídkou "záskoku" za představení, které odpadlo. Ovšem, už v pátek třináctého. Tedy za dva dny. Slíbil jsem, že se pokusíme dát představení Prodavači snů, na kterém jsme se dohodli, dohromady. I když, přiznám se bez mučení, že v té chvíli jsem tomu moc šancí nedával. Ale co, zkusit se má všechno. Rychle jsem to dal na divadelní "votsap"[piš W hatsApp] a s  kolegy, kteří hrají v krimidinner, jsem se domluvil na místě (abyste pochopili, zrovna jsme hráli krimidinner na Stránově). Museli jsme vyřešit dva záskoky. Za Libora Ševců a za Týnu Licinbergovou. Ale to se povedlo

  Foto ze zákulisí - rada eidamská při jednání. Zleva: starosta VanBergen (Jarda Bílek), hejtman Hans Bols (Lukáš Fila j.h.), obuvník (Tomáš Dlask j.h.), zámecký pán Vandergrund (Václav Hájek) a pan učitel Gustav Harmoniensis (Láďa Niklíček j.h.). Zády sýrař Kryštof (Jeník Hejdrych). Původně byl záměr uvádět Těžkou Barboru jen na letních scénách pod širým nebem. Ale ono se nám v ní tak zalíbilo, že jsme se rozhodli sem tam jí zahrát i pod střechou. Nezastírám, že je v tom i kus pragmatické úvahy. Pokud jí čas od času zahrajeme, nebudeme muset tolik oprašovat. A tak jsem Barboru nabídl i do okolních souborů, které pořádají pohostinská představení. Bakov, Benátky. Oba soubory kývly, ale s termíny až na jaro. Nicméně benátským odpadlo vystoupení Mělníka a tak se na nás obrátili. Slovo dalo slovo, všichni mohli a tak jsem se těšili na další uvedení této i dnes tak aktuální hry. Ale nebylo všechno růžové. Naše Simonka, která hraje sice malou úlohu prodavačky ryb, ale zkrátka je nedílnou sou