Do zákulisí...

Euripides, Ifigenie v Aulidě_Jiráskův Hronov 1986 Vpředu zleva (Jarka Jenčíková, Helena Schindelarzová, Baška Studetská) a vzadu já - 19 let   Já vím, že to trochu zní, jako když bilancuju. To ne. Ještě fakt ne. Jen jsem sliboval, že se budu vracet do historie, na divadelní místa, která jsem navštívil a vzpomínat na lidi, které jsem potkal. A každá historie má svůj začátek. Možná to všechno začalo už ve škole. Paní učitelka, když musela odejít ze třídy postavila k tabuli službu aby hlídala pořádek ve třídě. Jednou jsem tohle privilegium dostal i já. A já nikoho na tabuli nezapisoval, ale začal jsem dětem vyprávět a přehrávat obsah knížek od Josefa Augusty - Ztracený svět. Příběhy vzniklé na základě vykopávek. O dinosaurech. Tehdy to nebylo moc rozšířené jako dnes. Pamatuju se, že když se paní učitelka Procházková vrátila do třídy, nevěřila svým očím. Děti seděli bez dechu v lavicích a před tabulí předváděl ten hodný Péťa dravého Ceretosaura. Vím, že jsem se pak před tabuli vr...

Mušketýři aneb Co už Dumas nenapsal (zleva) Athos, D´Artagnan, Porthos, Aramis a Albrecht z Valdštejna. Ilustrační foto z generálky v loňském roce Opakování je matka moudrosti. To je velká pravda. Zatímco na pondělní zkoušce (27. 6.) jsme v textu plavali všichni, úterní zkouška byla o poznání přesnější, i když i tady se textové nedostatky objevily. Ale to si každý ještě zopakuje a doladí. Záskok za Martina Weisse v roli Aramise hbitě obstaral náš dvorní skladatel Míra Exner a musím říct, že to vypadá velmi dobře. Zpěvy také dle mého názoru byly ucházející a tak jediné co bylo opravdu velkou překážkou bylo vedro a absence některých osob. Zvláště Planchet chyběl. Dona Miguela zaskočil Pavel Wieser, který ho stejně skáče v jednom představení v srpnu. Příští týden dojde k dílčím změnám. Pondělí bude věnováno jen některým scénám, které se musí doladit a v úterý nás čeká zpěv a nastavení techniky. No a pak jedeme do Volyně. Odtud budu opět posílat pravidelné zpravodajství, i když tu ...

Orchestr mladých z Hornova vystoupil v parku na Masarykově náměstí v pátek 21. června od 18 hodin Všem,  kdo přičichli k amatérskému divadlu, nemusím dvakrát vyprávět co znamená Hronov. Mekka liboherců. A každý kdo někdy nějaký ten Hronov zažil, ví že člověk od člověka ho vnímá jinak. Někdo vzpomíná na představení, pro jiného je to dovolená,  někdo má památník  plný propařených nocí v Tritonu, jiný letních lásek,  další našel nové kamarády. A to výčet není zdaleka úplný. Z valné většiny jde, díky Bohu, o pozitivní emoce.  Tak si jistě umíte představit jaké pocity mě zaplavily,  když jsem se dozvěděl,  že u nás (v Bělé pod Bezdězem, kde pracuji na Městských kulturních zařízeních) mimořádně vystoupí Dechový orchestr mladých z Hronova. Mají to při cestě na soustředění v Doksech. V pátek by si rádi zahráli v parku. Dorazili něco po 17 hodině, a byli plní dobré nálady, smíchu a hudby. Všichni kdo na improvizovaný koncert zavítali, nemohli než tle...

V zákulisí během představení - bylo nutno odvětrávat (Libuška Mikulecká samodruhá, Lízalka Simča Matoušková a za ní Martin Francek Weiss     Poslední představení Vávry před Volyní. Vlivem vedra se událo hned několik věcí. Jednak bylo vedro (ale to se dalo čekat), druhak návštěvnost byla nízká (ale to s taky dalo čekat, pozval jsem jen pár lidí) a třeťak (a to nečekal nikdo) Lízal (Petr Havlík) byl na antibiotikách. Doufám, že se z toho vylíže. Jinak všechno proběhlo, tak jak na malém prostoru Komorního sálu v Bělé proběhnout mohlo, tedy na pětníku. Inscenace Vávra proběhla v lehkosti s minimem drobných chybek a přeřeků. Snad jen jednu za všechny. Bučková přijde za Vávrou, nese mu jídlo (špekové knedlíky), a taky něco pro děti, ale Vávra na to - Děti už spijó. Načež má Eva Bučková svíčku sfouknout a světlo jde úplně pryč - je zkrátka úplná tma. Kterou potřebujeme na přesun do postele a vysvléknutí. Jen decentní, pochopitelně. A dneska mi svíčka zhasla sama potvora jedna...

V úterý 11. června, proběhly dvě zkoušky a to dolaďovací zkouška na Vávru (lehká oprašovačka abychom nevypadli z rytmu spolu se světelnou zkouškou a také korepetice na Mušketýry. Jak vidíte máme na pilno...

Scéna před divadlem. Nina Zarečná se vítá s Arkadinovou (Terka Juhaňáková a Jitka Urbanová) vzadu Trigorin (Libor Ševců) a Sorin (Radek Kotlaba), vpravo sedí Pavlína Šamrajevová (Marcela Paterová) a úplně vpředu, zády, učitel Medvěděnko (Laďa Niklíček). Já v námořnickém tílku napůl hraju a napůl režíruju a naplno se potím... (Foto: Petr Havlík)     Přišlo další pondělí a stavíme dál. Na řadu přišla scéna před Treplevovým divadelním kusem, samotné divadlo i jeho rychlý konec až do odchodu všech ze scény. Bohužel chyběl Vojta, neb ho přepadla nemoc strašlivá a to rýmička. Takže jsme nemohli dotáhnout první obraz. Nevadí máme ještě dost času. Na fotografii už není zachycena Lucka Kroupová v roli Máši. Ta odešla po osmé hodině. Zkoušelo se opět radostně, opět vládla tvořivá nálada. Hezky nám to roste pod rukama... Teď sice chvíli musíme dát (f)RACKA do chladničky, k ledu. Zkoušet se budou Vávra a Mušketýři, ale doufám, že do konce školního roku ho ještě jednou z chladu vyjme...

Mazarin (Láďa Niklíček) a kardinál Richeliue (Jeník Hejdrych) Korepetice, které se odehrály v úterý 4. června byly veskrze klerikální. Zazpívat si přišli oba pánové, kteří se alternují v roli kardinála Armanda-Jeana du Plessis de Richelieu (Jeník Hejdrych a Pavel Wieser) a jejich sekretář a budoucí nástupce - Jules Mazarin (Láďa Niklíček). A tak se prý zkouškou pěkně prozpívali. Hlavně aby prospívali a to nejen ve zpěvu. -mat-

Poprvé s (f)RACKEM na scéně. Zkoušíme scénu Máša a Medvěděnko a Sorin a Trigorin. Během zkoušky se rozjel opravdový kolotoč nápadů, rozvíjíme je, hrajeme si s nimi už teď. Bude to veliká radost zkoušet. Všichni se snaží něco dodat, přidat. Kolik toho tam zůstane, to prokáže čas. Já budu třídit, stříhat, pilovat, vyhazovat. Hlavně když je z čeho😋. Už teď vím, abych "nespoileroval" (tedy neprozrazoval děj, vtípky a náš celkový pohled na Racka (f)FRACKA), že musím psát trochu jinak o zkouškách a ne o situacích na jevišti.  To jsem zvědav jestli se udržím... Těšit se můžete na další rozhovory s herci, ale ty budu připravovat, až s blížící se premiérou. A lidi choďte do divadel - je tam chládek... -mat-

Přípravy na představení vrcholí - vpravo v triku ještě veselý DJ Dušíno Volyně se blíží a je třeba hrát Vávru. Proto jsme s povděkem přivítali možnost "zahostovat si" v Bystřici u Benešova v divadle u Pavla Němce. Cesta probíhala všem posádkám v pohodě, jen jevištní výprava se sem tam zadrhla v zácpě. Ale všechno se časově krásně zvládalo, stihlo se i pivo či večeře před stavěním. Za zvukový a světelný pult usedl Roman Dušek, a dlužno podotknout, že poprvé (snad i ve svém životě). Ještě těsně před představením jsme se společně pokusili hru projet, ale zvládli jsme to jen do poloviny. Diváci klepali na dveře. Vešli, sedli si a byli milí i když tišší, jen se tak usmívali pro sebe - bylo jich patnáct, možná se trochu báli projevovat, ale během představení nikdo neodešel, takže se jim snad líbilo. 😉 Všechno na jevišti běželo jak mělo, lehké nesrovnalosti v hudebním podkladu jsme velkoryse přecházeli a brzy jsme se přehoupli do druhé poloviny. No a druhá půlka byla hud...