Do zákulisí...

  Jak asi ta Popelka dopadla? Skřítci z Pošťácké pohádky DS Tyl Čelákovice, která sice nesoutěžila, ale mile překvapila... ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Popelka na dlani 2024 Letošní ročník Popelky se opět konal v Kulturním domě v Mladé Boleslavi, v Divadelním sále. Divákům bylo nabídnuto pět inscenací. Všechny byly laděny pohádkově pro věkovou kategorii 3 - 14 let. Celkem vidělo představení na Popelce v letošním ročníku 151 diváků (včetně dospělých). Představení (chronologicky) včetně diváckého hodnocení a pořadí čtvrtek 23. května Počet diváků Líbilo Nelíbilo % Div. pořadí 10:30 - Dobrodružství pandy Bublinky a její kamarádky Aninky 39 dětí + 2 37 2 94/5 3 15:00 - Příběh hraček, Studio mladých, Česká Lípa 11 dětí + 11 6 5 55/45 4 18:00 - Jak indián Pípsil spal a spal

  Bajzovi a Vařekovi. Zleva maminka (Simona Matoušková ml.) a tatínek (Martin Weiss) mají s Vařekovými problém. Oni totiž teta Vařeková (Klára Pabištová) a strejda Vařeka (Jiří Filip) jsou pěkní vyžírkové. Bé pětka (my to tak zkracujeme) zamířila do Horních Stakor, kde se oslavovalo 100 let od založení školní budovy. Bylo nasnadě, že hrajeme právě tam, tedy ve škole. Představení známe zepředu zezadu, navíc jsme si udělali zkoušku. Měli jsme dva záskoky - za Honzu Jíšeho v roli Tondy Bejvala Jarda Bílek a za Blanku Kučerovou v roli maminky (!) naše "malá" Simonka. Všechno bylo připraveno, v 16:00 se nakládalo a hurá do Stakor. Vynosili jsme všechno, světla, zvuk i scénu do prvního patra. Postavili jsme a dali si vytoužené pivčo. A čas utíkal. Blížila se hodina vystoupení a dorazily hérečky - Marcela Paterová, Týnka Licinbergová, Klára Pabištová. A byli jsme skoro všichni. Moment - někdo chybí. Kdo? ROMAN DUŠEK. Volám já, volá Martin, voláme oba. A nic. Nikdo to nebere! Protože

Jak se děda dostal z pekla aneb nedílnou součástí každého představení je i příprava světel (Vašek Hájek, 78 let - holt je to jura). V pátek 24. května začala Popelka již v 8:30 Pošťáckou pohádkou od Karla Čapka, kterou přivezl divadelní soubor Tyl Čelákovice. Pohádka nebyla soutěžní, neboť již do divadelního klání vstoupila vloni a také to bylo na dlouho poslední uvedení. Představitelka Marušky odjíždí na půl roku mimo republiku a soubor bude shánět záskok. Držíme palce, protože si osobně myslím, že by byla škoda tuhle pohádku už nevidět.  Malí diváci z Bezna pod dozorem dvou paní učitelek dorazili velmi časně, v předsálí se nasvačili, zhlédli pohádku, odhlasovali a zase jeli. Jen paní učitelka se podivovala, spolu s námi, že o pohádky za tuhle cenu (30 Kč na hlavu) není v Boleslavi zájem. No, uvidíme příští rok. Po konci první pohádky začal kvapík a přesuny, protože dorazil další soubor, který neměl příliš času na přípravu. Přesto se všechno zvládlo. Hálkovo divadlo z Nymburka přivezl

  Lektorský sbor letošní Popelky - Johana Jurášová, Jaromír Hruška, Zdeněk Janál. Letošní Popelka navazuje po osmi letech na předchozí ročníky. Sedm let spíš připomínala Růženku. Ale nakonec otevřela oči, protáhla se, nadechla a přivítala první dětské diváky. Co se tedy dnes událo? Divadlo se otevřelo v sedm hodin. Na místě jsem krátce po sedmé, děda Vašek už je na místě. Za chvíli přichází mladá krev Divadýlka - Majda Kropáčková, Anička Kolínová a Viktorka Bahníková. Připravuje se náš bar, dárky pro soubory a čekáme na první soubor a také na naše lektory.  První přijíždí kladenské Divadélko u Zvonu a začíná se stavět, zvučit a svítit. Hned na počátek přichází malý zádrhel. Kladenští potřebují tahy, ty sice na sále jsou, ale nedají se vytáhnout vysoko. Škoda, dalo se to vymyslet, kdybychom to věděli dopředu.  Něco po deváté přijíždí Jaromír Hruška, první lektor. Nedlouho po něm dorazila i Johana Jurášová. A hned po ní přišla SMSka od Zdeňka Janála: "Dojedu velmi, velmi natěsno&quo

  Naše slavná výprava na Nebák. Naše hostitelka Míša je ta úplně vlevo. Divadýlko občas vyrazí i do přírody. Většinou na nějakou divadýlkovskou sešlost. Tentokrát nás pozvala Míša Charvátová do restaurace CHLUM nedaleko Vyskeře. Nebo Vyskře? To je vlastně jedno. Míša se vdala a má asi rok a půl malého Pepíčka. A samozřejmě manžela. Míša to pozvání nadhodila už vloni na chalupě u dědy Vaška, ale nebyl ten správný čas. Vlastně nebyl skoro žádný čas. Ten nastal až letos. Přesněji v neděli 19. května.  I když ráno ještě pršelo, na Vyskeři nás vítalo už sluníčko a nebe se modralo nad výstavní restaurací. Míša to pojala opravdu velkoryse - pozvala nás ke stolu a vše šlo na účet podniku či spíše její peněženky. Za to jí patří vřelý dík a náš slib, že příště zase pohostíme my ji.  Po úžasném obědě, konfitovaná kachně v brusinkovém rozvaru s karamelem a bramborovými plackami - ještě polykám sliny, jak to bylo dobré - a pár pivečkách jsme se vydali na procházku malebnou krajinou Českého ráje k r

  V zákulisí včera vládla pohoda (Tomáš Dlask alias První občan). Představení Těžké Barbory, které se odehrálo v pátek sedmnáctého května od půl osmé večer v bakovském divadelním sále "Radnice" proběhlo v poměrně uvolněném a přesto soustředěném ovzduší. Úterní zkouška, které se sice účastnila sotva polovina herců, přinesla i tak své ovoce. Po textové stránce to bylo znát. Roli pana učitele si zahrál Vojta Hajný a jeho vyvolenou Sisku poprvé naše "malá" Simonka. A myslím, že to nebylo vůbec špatné. V roli Prodavačky ryb se poprvé objevila Anička Kolínová a malá Kačenka Luňáková se stala stálou členou dětského sboru. Diváci, kterých sice byla sotva třetina sálu, se i přes svůj malý počet bavili a o to lépe se hraje. Kdo to zná, rozumí. Mezi veselé momenty v zákulisí tak můžeme zařadit doma zapomenutý počítač, ze kterého zvukově celé představaní odbavujeme. Chyba naprosto principálská, ano  moje. Dále ztracený sýr páně hejtmana. Ač si ho včerejší představitel této role