Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z září, 2019

2019_09_28_Jak jsme dostali medaili

Obrázek
Z rukou předsedy ČSOL Pavla Budínského přebírám pamětní medaili III. třídy za "Zásluhy o obnovu a zachování legionářských tradic" Ano je to skoro, neuvěřitelné. Byl jsem dekorován a se mnou i celé Divadýlko na dlani. Za nastudování a uvedení hry Zborov a Republika, takový krásný sen. I za další spolupráci s Československou obcí legionářskou. Se mnou (s námi) byli dekorováni starostka České obce Sokolské, Pražský biskup církve Československé husitské, ředitel Národního muzea, programový ředitel České televize. A my - Divadýlko na dlani. Přítomna byla velká řada české generality, zástupci PS ČR a další významní hosté. Dokonce i armádní generál Emil Boček, jeden z přímých účastníků Československého odboje v Anglii i generál major Miloslav Masopust veterán východní fronty. Na Vítkov, kde celá ceremonie proběhla jako součást výročního sněmu ČSOL, mě doprovázely moje dcery Simča a Barunka. Moje drahá žena Simona byla pracovně v Ostravě. Tak příště. 😀 Opravdu si tohoto

2019_09_24_zk (f)RACEK

Obrázek
Úterní zkouška - Treplev (Vojta Hajný), Sorin (Radek Kotlaba), Medvěděnko (Láďa Niklíček) a Arkadinová (Jitka Urbanová) Tento týden jsme zkoušeli jen v úterý. V pondělí byl pronájem pro FOKUS. Divadelní představení klientů. Svítil jsem jim to. Vcelku povedená taškařice. Na naší zkoušce, krom Pavlíny Šamrajevové (Marcela Paterová - keramický kurs), byli všichni a proto jsme se vrhli na opakování III. obrazu, tak abychom do něj zapracovali Mášu a Trigorina. Sjeli jsme to hned dvakrát - poprvé jsme zpřesňovali, podruhé už se hlavně jelo. Opět jsme si užili legrace - Radek vjížděl na jeviště bez zjevné příčiny, Libor se potutelně usmíval vždycky, kdykoliv měl náznak milostné scény (a že tady má rovnou dvě), Petr Havlík občas něco vykřikl z hlediště, zkrátka bylo to malinko rozverné. Možná až moc. Ale udělalo se taky poměrně velký kus práce. Příští týden stavíme poslední obraz, ale bude nám chybět Petr "Tuplák" Havlík - je v Mnichově na Oktoberfestu. Tak snad to do začátk

2019_09_17_(f)RACEK

Obrázek
Zaskakuju na zkoušce za Libora jako Trigorin a valím za něj klíny Nině do hlavy (T. Juhaňáková) Na úterní zkoušce jsme byli všichni kromě Trigorina (Libor Ševců - práce) a Máši (Míša Charvátová - dovolená). Projeli jsme některé vybrané části. Malá znalost textu. Stále někteří čtou. Ale to musí skončit. Trochu se trápím s tím jak nastavit avantgardu - představení Niny. Trápí se i Nina. Musím připravit pár konceptů od kterých se odpíchneme - napadá mě pohybově - rytmický, významově - osudově - dramatický nebo generačně - vzpurně - výpovědní. Budeme to muset vyzkoušet. Co bude vypadat lépe a v čem se bude cítit nejlíp. Ale základem je text. Taky není u Terky v tomhle místě pevně zakotvený. Místa s Míšou - Mášou jsme přeskočili a místa s Liborem jsme zaskočil já. Příští týden budeme všichni - až na Pavlínu (Marcelu Paterovou - školení). Ach jo. Všechno chápu, ale už bych strašně rád začal zkoušet se všemi najednou. A to ten další týden zas nebude Petr Havlík. Ale kdyby to šlo hlad

2019_09_16_(f)RACEK

Obrázek
Milostná scéna (Jean-Honoré Fragonard) Jak napovídá ilustrační obrázek pondělí bylo věnováno zkoušení prvního většího sblížení Trigorina a Niny Zarečné. Oba protagonisté (Libor Ševců a Tereza Juhaňáková) byli textově připraveni a tak se zkoušelo velmi dobře. Vymysleli a udělali jsme tuhle scénu aby se v ní oba dobře cítili a myslím, že bude jasná i pro diváky. -mat-

Principálovy prázdniny_06

Obrázek
Balaton zdivočelý větrem Na druhý den jsme si po snídani opravdu půjčili šlapadlo se skluzavkou. To byla trochu detektivka, protože šlapadlo se anglicky řekne "paddle boat", ale tomu nikdo nerozuměl. A proto přišla řada na překladač v telefonu. Nacvakal jsme "šlapadlo" a zvolil maďarštinu a objevilo se "VÍZIBICKLIT". Nakonec jsme našli i paní co Vízibicklity půjčovala (ta bohužel mluvila jen maďarsky a trochu německy) a když jsme se s ní spolu se Simonou domlouvali , děda Vašek stál dost daleko od nás a šklebil se. No nedivím se. Víc než rozhovor to připomínalo rozcvičku. Mluvili jsme celým tělem. Ale nakonec jsme se domluvili, zaplatili požadovanou sumičku a hurá na to. Vyrazili jsme po klidné hladině Balatonu dál od břehu aby se děvčata mohla trochu vydovádět. Bylo teplo a pohoda, šlapadlo se líně pohupovalo na hladině a my si užívali klidu a sluníčka. Náš malý laminátový ostrůvek se lehce posunoval poháněn tu větrem, tu naší lidskou silou a vládl v

Principálovy prázdniny_05

Obrázek
První setkání s Baltem v páteční podvečer Z Chorvatska, napříč Slovinskem až k Balatonu Pátek ráno jsme se rozloučili s přívětivým kempem u Jadranu a vyrazili napříč Slovinskem do země paprik, klobás a čardáše. Poprvé jsme toho dne okusili zácpy - tedy v dopravě. Jinak vše ok. 😎 Čekal nás opravdu dlouhý přejezd s jedním hromadným čůráním na pumpě, několika karamboly (naštěstí v žádném jsme nefigurovali), dvěma delšími frontami (před hranicemi Chorvatsko - Slovinsko a na okruhu okolo hlavního slovinského města Ljublaně. Dva nepříjemné zážitky. Prvním bylo setkání s pablbem za volantem "tiráku", který pořád pospíchal, lepil se nám na paty. A navíc v oblasti, kdy byl jeden tunel za druhým s maximální rychlostí 90km/h. Já nejel úplně na doraz, s tímhle velkým autem v tunelu mě to nějak nutilo jet jen 80 km/h. Ten se mohl se zbláznit. Troubil, blikal. Pak nás předjel. A když jsme ho zhruba po 15 km v kopci předjížděli my, znovu troubil a blikal. Pak zmizel kdesi vzadu. Dí

2019_09_13_Mušketýři_Sázava

Obrázek
Hlediště v Sázavském divadle Jiřího Voskovce krátce po 17. hodině I když je představení Mušketýrů určeno hlavně pro venkovní letní scény, rádi jsme přijali pozvání do města Sázavy, kde pravidelně probíhá festival hudebních divadel VOSKOVCOVA SÁZAVA. Na místo jsme se sjížděli auty, takže v rozmezí cca hodiny jsme byli na místě. Divadlo je to pěkné, dostalo se nám vlídného přijetí. Dokonce byla i večeře, vítání na schodech před divadlem, zákusky na baru. Stavba proběhla rychle, "zvukovka" podle plánu. Možná jsme malinko přetékali do doby, kdy se mělo pouštět, ale všechno nakonec klaplo. Představení začalo s cca dvaceti minutovým zpožděním díky zahájení celého festivalu. A pak  se ozvaly první tóny naší hudby a už se to nedalo zastavit. Představení mělo malinko (viděno z jeviště) rozhozené tempo, malinko se podle mě místy vleklo, ale snad nebylo poznat. Takže snad kromě zpožděného nástupu na scénu Ludvíka XIII (Petr Havlík), nic nenarušilo hladký průběh představení. Snad

2019_09_12_Vávra, DK MB

Obrázek
To je celý Alois Mrštík (Radek Kotlaba) - když nepíše, tak čte... Včerejší představení Vávry zahájilo 21. sezonu Divadýlka na dlani. V sále usedlo cca 25 diváků, kteří se, jak jsem si mohl všimnout, bavili tak nějak pro sebe. Usmívali se, sledovali.  Občas myslím, jsme čekali, my na jevišti trochu bouřlivější reakci, ale pak se všechno vysvětlilo. Někteří lidé v hledišti se chtěli moc smát, ale zapomněli si doma zuby. Tak proto. Z naší strany, myslím dobře odvedené představení, bez zásadních lapsů a škobrtů. Jak je vidět z úvodní fotografie, každý už se ve své postavě zabydlel - Mrštík si četl, druhý bloudil zákulisím, Francek dospával Edu, Strouhalka s Lízalkou vedli řeči, Lízal rozebíral výhody vedení různých finančních účtů, děda Boreš loupal dřevo na podpal, Strouhal nepil (!), Vávra se zul, Maryša měla (díkybohu) rýmu a Bučková sjížděla internet. Samozřejmě ne všechno najednou a ne během představení. Tady je pár fotek. Přátelé choďte na divadlo, a kdyby vás v sále bylo má

2019_09_11_Stránov, Krimidinner_Poklad

Obrázek
Kachni prsa s bramborvým pyré, zalité výpekem a dochucená brusnkami třenými v cukru Je už tradicí a příjemnou zábavou, čas od času hrát na zámku Stránov, speciálně pro tento prostor připravené příběhy s detektivní zápletkou, to vše povýšené o gastronomický zážitek pro návštěvníky v podobě večeře od kuchařského týmu Luďka Grumicha. I když  se nejedná o akci Divadýlka v pravém slova smyslu, (vlastně jí produkuji sám pod hlavičkou Ateliéru Matoušek, byť za tvůrčího i fyzického přispění některých kolegů), přesto do tohoto blogu patří, protože se řadí mezi aktivity, které se vlastně dějí v zákulisí divadla. Středa 11. září 2019, 19.00, začínáme. Představení se odehrává v přestávkách mezi chody, běží standardně. Lidé se baví. Jsou milí vstřícní. Jen jedna z divaček se bojí. Ne nás. Do sálu vletěl sršeň. Ale přežili jsme na konec všichni, včetně MUDr. Koláčka hozeného v příběhu do studny. Na konci se losují správné odpovědi, čtveřice vítězů obdrží od manželů Pavlíkových-Šimonkových dvě

2019_09_10_(f)RACEK

Obrázek
Prázdný byl sál jen chvilku po 18. hodině. Za pár minut dorazil i ostatní. Dnes na zkoušce chyběli Trigorin (Libor Ševců), Zarečná (Tereza Juhaňáková) a Treplev (Vojta Hajný). Je sice pěkné, že se všichni omluví, ale bylo by moc fajn, kdyby se tak nedělo pravidelně.  Doufám, že to jsou výjimky potvrzující pravidlo. Postavili jsme v hrubých obrysech třetí AKT. Taky jsme trochu mluvili, trochu se filosofovalo a dost jsme se nasmáli. Takže nakonec i přes absenci 25%  "čajčího" týmu se udělal kus práce. V příštím týdnu opakujeme, ale bez Máši. Odletěla k moři. A pozdravuj racky, Mášo. -mat-

2019_09_09_(f)RACEK

Obrázek
Pondělí zkouška (f)RACKA proběhla opět v lehkém oslabení, byť chyběla "jen" nastydlá Arkadinová (Jitka Urbanová). S ostatními jsme projeli oba obrazy. A pro mnohé to bylo důležité, aby se upamatovali na své herecké akce v prvním a druhém obraze. Všem výrazně chybí dobrá znalost textu. Někdo ho umí víc, někdo méně, ale nikdo natolik dostatečně abychom mohli pracovat naprosto volně. Od půlky září zakážu na scéně text. To se máme na co těšit... -mat-

Principálovy prázdniny_04

Obrázek
U MOŘE Středeční ráno nás přivítalo sluníčkem a vůní moře. Dopoledne trávíme u vody. Pláž tradičně kamenitá, ale přístup do vody je pohodový. Holky a děda nadšeně šnorchlují. Po obědě jsem si na dvacet minut lehnul a probudil se v půl pátý. Tyhle časový posuny... Na večer jdeme na pivko do místního baru na břehu moře. Popíjíme s dědou Karlovačko, Simča po malých třetinkách, my s dědou klasicky po půllitrech. Holky mají nealko koktejly. Slunce zapadá nad mořem, na obzoru velká kontejnerová loď. Hýbá se, nehýbá? Asi jo. Za chvíli loď proplouvá na obzoru. Asi do některého Slovinského přístavu. Už je tma, moře šumí příbojem. Na obzoru svítí italské přístavy. Bára si vybrala v nedalekém stánku Pennyboard. (bílý skateboard s gumovými kolečky).  Ještě chvíli sedíme, povídáme. Pak Simča s Bárou jdou spát do karavanu a my s dědou a malou Símou ještě posedíme asi hodinku a ještě jedno pivo. Pohodový den, pohodový večer a klidná noc. A zítra nás čeká přejezd Slovinska a Maďarsko. A tady js

2019_08_31_Loupežnící na zámku

Obrázek
Podvečerní zkouška a světlo čaruje. (děda Vašek a Roman Dušek) V sobotní podvečer se několik odvážných z dospělého Divadýlka a část dětského studia sešla na bělském zámku. Od 18.00 tu začínala Hradozámecká noc a Divadýlko nejen, že obsadilo soutěže, ale také mělo, od 21. hodiny, nastudovanou (trochu přeháním) divadelní miniaturku Loupežníci na zámku. Dospělí na to měli dvě zkoušky a samostudium, děti samostudium a půl hodinku po 17. hodině. Na tu extrémně krátkou přípravu všechno dopadlo dobře. Myslím, že až nadmíru. Po představení jen odvážná trojice (Dušek, Weiss, Matoušek) improvizovali dva výstupy pro noční prohlídku - tématem byli loupežníci. Ti první byli tupí, ti druzí ze zahraničí. Někde od Brna... Výsledek - střídavě oblačno.  Poslední srpnový večer na zámku v Bělé pod Bezdězem se zkrátka vydařil. Kdo byl tak ví, kdo ne může jen litovat, že nebyl. Choďte divadla i když je v podvečer, na zámku a možná přijde i loupežník... -mat-

2019_09_4_(f)RACEK

Obrázek
Zleva: Nina Zarečná (Tereza Juhaňáková), Arkadinová (Jitka Urbanová) a Treplev (Vojta Hajný) Na úterní zkoušce chyběl jen Sorin (Radek), stále se adapatuje. Na pořadu byl druhý obraz odehrávající se na pláži. Petr Havlík měl na začátku scénografickou pětiminutovku, kdy se snažil něco vytvořit se židlemi, aby jak říkal, "to nebylo halabala jako v Hercích". Vydržel naše poznámky (zdola radil Libor všichni ostatní se šklebili), a vcelku se mu to podařilo - udělal vzadu takový plážový plůtek. Pěkné je to. Začali jsme zkoušet, a vida obraz je pod střechou. Užili jsme si opět legrace, nálada je výborná. A tak příště opakujeme a zpřesňujeme už obrazy dva. Jo, ještě jsem zapomněl, už včera přišel dotaz na kostýmy. Budu se muset zamyslet a všechny nakreslit. Nebo aspoň typově určit. -mat-

2019_09_02_Divadení deník_(f)RACEK

Obrázek
Scéna zatím prázdná, čekáme na všechny... Pondělní zkouška se nesla v duchu opakování a dotažení prvního obrazu. Sice nám chyběli hned dvě postavy Sorin (Radek Kotlaba) a Medvěděnko (Láďa Niklíček), ale dáváme to. První z kolegů adaptuje na školu, druhý slaví s manželkou její narozeniny v jiném divadle. Ale máme Trepleva (Vojta Hajný) a tak ho implementujeme do již postaveného děje. Práce jde od ruky a na konci zkoušky je první obraz pod střechou. Dost se nasmějeme - každá záminka, přeřek, dvojsmysl je akceptován a akcentován. To je prostě Divadýlko. Musím pochválit celé osazenstvo - jsou i přesto celkem disciplinovaní. I když zatím text umí sporadicky. -mat-