Do zákulisí...

Představení Vávry se v úterním, už konečně letním podvečeru a v příjemném prostředí Kosmonosského zámku představilo divákům již po třiatřicáté. (Kdyby nebylo covidů, Burešů a jiných primulí, bylo jich určitě víc). Děkujeme za vlídné zacházení ze strany členek místního Okrašlovacího spolku a přejeme ať počasí vydrží i  na další představení. Nám se hrálo dobře, diváci se dle reakcí bavili, bylo to fajn.
-mat-

Technické problémy bohužel na 14 dní od 10. do 17. znemožnilo vydání Divadleního kurýru. Na nápravě pilně pracujeme.
nejvyšší kurýrník a jeho strašidla Petr Matoušek
a Vokno, Sípák, Posměch a Brbla

Tak a znovu otvíráme kabaret, který se interpreti nestydí (ani zpívat) a jeden jak druhý se neštítíme dělat si legraci z čehokoli. Někdy i ze sebe. Přijďte se podívat už zítra od 19:30 Kurevsky nekorektní kabaret. A pokud jste byli minule - máme zase nové skeče. A hlavně budou zase tanečnice! TADY SI KUPTE LÍSTKY
-mat-

František a jeho mistr


Čtvrteční představení Inventury jsme očekávali s jistým rozechvěním - ani jeden prodaný lístek v předprodeji. Nakonec, dorazilo sice jen sedm diváků, ale vydali za sedmdesát. Byli milí smáli, se my to moc neorali a kupodivu představení běželo jako "dobře namazaný stroj". Tak uvidíme jak vás příští týden přitáhne politické téma.

Přijďte se podívat, jak zakládáme IV. odboj
-mat-

Divadlo i život přináší veselé chvilky i uslzené okamžiky. Bohužel, teď vešel do zákulisí smutek.

Večer 10. června krátce po deváté hodině odešla (do jiného nebeského souboru) naše bývalá členka, příležitostná záskokářka, známá, kamarádka, sestra mojí ženy Simony a moje švagrová Vendula Durdisová.
Jan Skácel - Chvíle Za žádnou pravdu na světě.
Ale jestli chceš,
za malý pětník ticha.

Je chvíle, která půlí krajinu.

Pokorný okamžik,
kdy někdo z nás dýchá.
-mat-

Abych řekl pravdu trochu jsme to oprášili, byla víc jak půlka lidí, za Báju Kučerovou hrála Katka Roscová, ta si svoje texty s přibližnou aranží řekla... Katka Límanová přišla brzo, ale zase chtěla na demostraci, to já bych šel taky, ale zkouška je zkouška. Ani v polovičním posazu to nebyl ztracený čas - texty jsme si oživili, našli rekvizity a kostýmy, jo šlo to. Ale v plném stavu se zkouší přece jen líp. Nebyli Honza Jíše - čekal na studnaře, Martin Weiss - pracoval, Klárka Pabištová - byla v prachu. Fakt je, že se na to asi doma podívali neboi u nich stále štěstěna...ve čtvrtek to dopadlo dobře.
-mat-

Letošní letní hraní začínáme oprašovat už počátkem června neb, představení doznalo drobných změn, přibyly dva obrazy - Filip du Fargie [čti dyfaržé] má ještě jednu promluvu s kardinálem, kde se daleko víc osvětlí (nebo zamotá) jejich vzájemný vztah, přibyla scéna pro dětský gang a Mazarina a předělová písnička pro Mušketýry. A tak se v pondělí aranžovalo, diskutovalo a dělala "choroška".
David Horák ukončil činnost, takže D´Artagnana máme jen jednoho - Vojtu Hajného. Byli oba kardinálové i děda Vašek, a skoro všichni Mušketýři. Tož ať žije léto.
-mat-

Druhé představení po covidové vynucené divadelní přestávce přilákalo sedmnáct diváků. Oproti   pondělí lehký nárůst. Vcelku všechno běželo dobře. Jeden krásný přeřek - autorka Jitka Urbanová alias Irina Arkadinová: "...a víte co, půjdeme se navečeřet, a pak se vrátíme sem, budeme pít, jíst karty..." ani si toho nevšimla, takže myslím, že některému méně pozornému divákovi to mohlo uniknout, nicméně Radek i já jsme to zaznamenali a nevěřili svým uším. A dalo nám dost práce se nesmát.
Konec doznal zásadních změn, ovšem došlo k drobnému technickému lapsu, ale prozrazovat nebudu. Přiďte se podívat na představení hrajeme 25. 6. a tady si můžete koupit lístky on line

-mat-

Moc jsme se na to těšili. Pěkně si to užili, i když bylo jen deset diváků. Netřeba pátrat proč JEN. Hlavní bylo, že jsme se všichni bavili a navázali na přerušenou nit představením, které se v posledním roce hraje skoro samo. A co by to bylo za dobré představení, kdyby nám po něm nezůstaly střípky veselých vzpomínek. Ano, ano naše milé přebrepty. Tak ten první patří do říše zoologické. Radek Kotlaba jako kantor Alois Mrštík prohlásil o svém bratru Vilémovi:"Však je to varan vrtošivé". A tak se místo kučeravého berana usídlil v Těšanech plaz z dalekých Komodských ostrovů. I mě, jako Vávrovi se dařilo. Nejdřív jsem pro svou bývalou mrtvou ženu pohřbil rčením:"...a dež se té mojí otevřela hlína"
a pak jsem děti i dobytek "...zasypal žrádlem". Pravda, takhle v klidu v pokoji to není nic zásadního, ale v zákulisí, každá taková změna oproti normálu je vítanou novinkou. Diváci byli opravdu milí a bavili se, což i na konci vyjádřili i potleskem. Tak snad nám to v…

V minulém týdnu proběhly ještě další dvě zkoušky. Trochu jsem je pominul, jednak proto, že jsem díky covidu vypadl z rytmu a taky proto, že proběhly celkem bez zásadních problémů. Všichni se do divadla těšili a práce byla veselá a radostná. A to jak na (f)RACKOVI, kde jsme si znovu zopakovali nový konec - Tarantinovský, ale i při Lokomotivě. Pravda, u téhle zkoušky jsem zrovna moc nevěděl co mohu očekávat, většinou se zkoušení Šílené lokomotivy táhlo, protože jsme blbli. Ale jestli to bylo tím, že jsme jí už nehráli skoro pět let, nebo tím, že už jsme zestárli (a zmoudřeli - ne tak to asi ne), zkrátka jsme si to zopakovali a hotovo.  Tak uvidíme jako to dopadne ve čtvrtek 28. května... -mat-

Je to skutečnost. Poprvé od 9. března jsme otevřeli dveře divadelního sálu v domě kultury. Včera krátce před 18. hodinou cvakl zámek, dveře se otevřely a já opět ucítil ten parfém Thálie. Vůni prázdného Divadleního sálu, tak jak voní už víc jak třicet let. Přišli všichni, až... No, zdá se to nemožné, ale chyběla Maryša (Tereza Juhaňáková). Je trochu nervozní z maturity. Ale ona to oboje dá. Jak maturitu, tak Maryšu.
Ve svižném tempu jsme si oprášili Vávru. Bylo fajn, že ani dva měsíce nucené odstávky text z naší paměti nesmazaly. A tak jsme si i trochu zablbli a vymýšleli. No jsme prostě hraví. Dnes nás čeká (f)RACEK a  ve čtvrtek ožije "Šílenka" (tedy Šílená lokomotiva). To už ale nebude, taková pohoda. Považte, že Šílenku jsme naposledy hráli. 1. července roku 2016 - takže skoro 4 roky. Bude to prima zápas s pamětí.
Tak se nebojte a přijďtě, ať neoprašujeme jen tak, zbůhdarma.
Lístky koupíte i přes naše stránky on line.
-mat-

Sliboval jsem, že až načerpám vědomosti, znovu vás pozvu na cestu do mé divadelní historie. Tak něco jsem načerpal, většinu zase zapoměl. A taky s tím čerpáním je to bída. Chybí zdroje. A tak se vydáme na cestu vyzbrojeni jen vzpomínkami a fotografiemi, kterých je pohříchu málo. Tehdy, když mi bylo devatenáct, byla hluboká doba analogová. Na kinofilm se udělalo maximálně
32 snímku, než se to vyvolalo (tedy pokud jste si je nedělali sami) a než jste dostali fotku do ruky - to trvalo. A navíc, aspoň u mě, záloha nikde. Sposta fotek je ztracených někde v hlubinách času. Jsem je asi založil, definitivně.
Ale zpět k divadlu. Divadelní soubor Kolár DK ROH AZNP Mladá Boleslav. To byla moje první "štace". Už jsem vzpomínal, že mě do souboru nasměrovali naši, a přivedl Jiří Prokeš. Když jsem poprvé vstoupil do klubovny Koláru (někteří jste tam mnohem později chodili na plavání miminek Klubu Kosatka - druhé dveře od záchodů v té tmavé chodbě za prosklenými dveřmi) všichni chodilo okol…

Ano je to tak. Tenhle mail přišel všem kdo byli zařazeni do programu XLIII. Wintrova Rakovníka.




10. 3. 2020 18:48 (před 14 hodinami)Moji milí,
nerada vám musím oznámit, že XXXXIII. ročník Wintrova Rakovníka 2020 je na základě opatření Ministerstva zdravotnictví ČR a Města Rakovníka zrušen.
Pokud nastane příznivější situace a zákaz bude zrušen, pokusíme se najít nový termín, který vám obratem sdělíme.

Přílohy:


Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictvíProhlášením NIPOS ARTAMA PRAHA
Omezení akcí Kulturní centrum Rakovník Díky za pochopení  :-))) Alena M.

Doufejme, že se šíření koronaviru COVID 19 brzy zastaví, vše se vrátí do běžných kolejí a my to v Rakovníku společně oslavíme divadlem a nějakým tím panákem na baru. Už se fakt nemůžu dočkat.


Hned jak to půjde, tak zase začněte chodit do divadla, protože toje normální.

-mat-

I když je už víc jak dva měsíce po premiéře stále nejsme spokojení s podobou našeho (f)RACKA. Postupně měníme místa, která se nám zdají býz hluchá. A tak jsme se sešli v úterý na půl sedmou skoro všichni, Chyběla jen Míša Charvátová, je nemocná. Tak snad to nebude dlouhé a uvidíme se v pondělí. Vláda sice zakázala představení, ale zkoušky běží dál.
Rozhodli jsme, že prostě budeme kravit, uděláme takový jevištní "brainstorming" a vida už po chvilce se začalo dařit. Pochopitelně nebudu spoilerovat [tedy prozrazovat děj - to  pro ty kdo tohle slovo neznají a spojler zají jen u auta 😉], ale řetězem asociací jsme se dostali k celkové předělávce konce. A je, přinejmenším, překvapivý. Zkoušet budeme i dál musíme si toho Antona trochu přistřihnout aby nám pěkně sedl.

A ne zapomeňte, chodit do divadla je normální - pokud nevyjde nějaké vládní nařízení. Ale ono taky jednou zkončí a pak šupky dupky do hlediště.

-mat-

A je to venku. Pohoršovna, skoro rok a půl práce se konečně dokutálela k premiéře. Důvodem toho, že to tak dlouho trvalo, nebyla ani neschopnost malých herců naučit se text, jako spíš jejich paleta rozvinutých aktivit a školních výletů, exkurzí, návštěv ortodontů a sem tam nemocí. Ale vše je zapomenuto. Včera ukázali, že jsou právem mladými adepty divadelního umění. Je sice pravda, že se na scéně potkali "staří" harcovnící (všechny tři trpaslice, bludička, Ježibejby, Zloberta, Záprcek) s nováčky na scéně (Škudibert, Ulízlo, Maminka, Mstižer a Vraždinka, Pim), ale to výslednému dojmu nijak neubralo na humoru a spontání radosti z bytí na jevišti. Diváci jejich výkon ocenili "dlouhohrajícímů potleskem a ještě dlouho se v předsálí divadla povídalo, smálo a gratulovalo - vše s jediným jmenovatelem - premiérou Pohoršovny.
Příští představení Pohoršovny je plánováno na festival pana Pipa do Domu dětí a mládeže v Pavilonu na letním cvičišti.
Plánujeme i další představení v Mlad…