2025_06_28_Bylo nás pět, Obruby, hřiště [no. 60]

 

A tady je vidíte.  Čenda Jirsák (Libor Ševců), Eda Kemlink (Radek Kotlaba), Péťa Bajza (Jeník Hejdrych), Tonda Bejval (Honza Jíše) a Zilvar (Petr Matoušek). Ta prdel za sloupem bude asi tatínka (Martin Weiss).

Šedesátá repríza představení Bylo nás pět (premiera 3. března 2016) patří mezi divácky nejúspěšnější představení Divadýlka na dlani. 
"Kulaté" uvedení padlo na představení pořádané místním Sborem dobrovolných hasičů a bylo vcelku bohatě navštíveno. Odhadem 60 osob. Hráli jsme před výdejním okénkem (bylo během produkce zavřené) a ještě ke všemu na diagonálu prostoru, což nás mnohdy mnohé trochu pletlo. Takže se stávalo, sem tam, že některý segment publika byl maličko ochuzen. 

Přesto nebo právě proto (?) se hra divákům líbila a všichni ocenili herecké výkony dlouhohrajícím potleskem. 

Taky jsme měli trochu problém se zvukem. Tentokrát to byla moje chyba. Prostě jsem je v programu blbě nastavil. Příště už se to nestane. 
A všem se omlouvám. Ale vyřešili jsme to během představení. Když to jde, je to pohoda. Za pultem seděl malý Vašek Durdis. Nerad bych předbíhal, ale bylo by fajn si tohohle kluka udržet. Zatím je přesný 
a klidný. To je z nás už málokdo. Tak jen tak dál, Vašíku! 

Velká pochvala pro pořadatele. Ti se o nás opravdu vzorně postarali, dokonce jeden z nich, pan Pavel Sedláček, který s námi všechno domlouval - považte - i napekl! Větrníky, roládky, kremrole! Klobouk dolů. Dobře se vdala paní Sedláčková.

A ještě nějaké obrázky. Fotil Míra Trčálek zepředu a já tak trochu přiznaně ze zadu. 

Přátelé, choďte do divadla a do Divadýlka zvlášť. Příště třeba do konírny mnichovohradišťského zámku, kde 12. srpna hrajeme Těžkou Barboru

-mat-