2021_11_08, Benátky nad Jizerou, Šílená lokomotiva_No.48

 

Foto ilustrační je cca osm, deset let staré

Tak jsme se vydali do Benátek zahrát Šílenku, nebolí Šílenou lokomotivu. Bože! Kdybych věděl co nás všechno čeká... Ale popořádku. Tenhle týden byl opravdu našlapaný - v pondělí Benátky, úterý a středa Stránov a Krimi večeře. A v sobotu ještě Vávra v Bělé pod Bezdězem. A protože toho byla opravdu pořádná porce tak už o týden dřív Martin Weiss nabídl: "Hele já asi vezmu Lokošku, abyste se tady v pondělí nemuseli stavovat." Tak jo výborně, Šílená lokomotiva byla naložená a já to můžu pustit z hlavy. Jak jsem se mýlil. Většinu na lokomotivu máme sbalenou v jedné objemné tašce a to opravdu Martin naložil. Děda Vašek, který měl na starosti světlo a zvuk ještě připomněl vývojník dýmu zvaný dýmač a Radek Kotlaba prosil o kostým. V pondělí byly chybějící kousky doloženy a jelo se směr Benátky. Všechno je zařízeno, doktora hraje za Jirku Šubra Jirka Filip..., no tak to je snad všechno. Jedem. Simona měla v dětském divadelním studiu pokračovat ve Vánočním představení a pak dorazit do Benátek. My jsme zatím rychle postavili. První velký zádrhel nás čekal ve formě nekvalitní techniky v Benátecké Záložně. Zvuk chrapláček a světla chcípáček. A pak - vypadla elektrika. Bylo čtvrt na sedm. No pěkně. Do této "tmy" Honza Jíše vznesl dotaz: "A vzali jste mi kostým? No..., nevzali. Naštěstí Honza měl kam sáhnout a kostým byl zachráněn. Trochu horší to bylo s jeho rekvizitou tyčí "skrz na skrz". No tak se to trochu zakamuflujte. 

Za takřka pravidelného střídání světla a tmy, jak se různě zkoušelo, cože nám to někde "šlusuje", dorážel zbytek souboru. Byli jsme už všichni. Uvelebil jsem se v baru, dal si nějaký džus a jal se konverzovat. Najedou přišel Martin Weiss a povídá mi: "Hele, kdo hraje Drákulu?" Já na to zcela klidně: "David Durdis." Martin se rozhlídl a tiše se mně zeptal: "A ví to?" To mě trochu zarazilo. "No doufám", já na to. Ale nedalo mi to. A podíval jsem se do našeho fermanu, kde jsem skoro s jistou věděl, že David naspal ANO. Otvírám forman..., ale ouha. Teď na mě zírá nekompromisní NE. A kdy  to tam dal? V pátek? Minulý pátek?!!! Dopr... Měl jsem dojem, že mě omejou. A to jsme se v sobotu viděli. Rychlý telefon Davidovi. Něco v tom smyslu - To si snad děláš prdel?!!!! David se omlouval, byl dlouho nemocný musí dohánět školu. Vešel jsem zpátky do baru. Většina očí našeho souboru se do mě zapíchla. "Tak nemáme Dráculu." Z většiny míst, kde byl někdo od nás, se ozvalo: "A sakra". I horší slova padla. A hned po tom - Co budeš dělat? Mozek se mi rozběhl a plán jsem měl hned vymyšlený. S Dráculou se potkám až úplně na konci, no tak budu přebíhat mezi lokomotivou a kupé. Hned jsme začal organizovat, potřebuju kostým. Ještě že tam byli ostatní a zastavili mě. Nakonec mi vysvětlili, že je to asi blbost a jediný kdo může představení zachránit je Martin Weiss. Nakonec to tak dopadlo - a bylo to dobře. Jediný kdo to odnesl byl Filip Veselý, který zůstal z celé trojice Rychlých šípů sám (Weiss - Drácula a Filip - Doktor). Představení mělo úspěch, i přes patrně šílený zpěv, na kterém se krom našeho výkonu podepsala hlavně nekvalitní technika.

Na závěr musím podotknout, že je dobré chodit do divadla, nikdy totiž nevíte, co uvidíte. Totiž co viděli  diváci v Benátkách už nikdo nikdy neuvidí - tedy doufám. Ne snad proto, že by Martin ten záskok nezvládl - naopak. Ale tyhle nervy už radši ne. A to jsem ještě nevěděl jak to všechno bude pokračovat...

-mat-