2019_12_05_Škoda Auto Muzeum

Pohled do šatny ve Škoda Auto Muzeu. Takhle vypadají adventní postavy v zákulisí.
No nedali byste jim bůra?

Pokud je nějaká "scéna", která je pro Adventní putování domácí, pak je to Škoda Auto Muzeum. Tady jsem poprvé v roce 2000 s putováním začínali, sem se rádi vracíme. Za těch takřka dvacet let můžeme pozorovat proměny muzea, zdokonalování technického vybavení, i postupné dorůstání dětí, které už dnes chodí se svými potomky.
O to víc do očí udeří každá anomálie. Tou letošní byla jedna babička (lehce před pětapadesát), která se účastnila putování od 18.00 hodin. Tato pramáti rodu nevěřila ani adventním postavám, ani Mikulášovi, takže se vehementně vrhla do koše s dárky, prohrabala je podávala Mikulášovi se slovy: "Mikuláši eště tohle", a nedbala ani rozruchu mezi rodiči, ani vzrušení adventních postav, ani Mikulášovo tiché proč, ani opovědníkovo (tedy moje) hlasité: "Paní prosím, nechte to na na nás, všichni dostanou od Mikuláše svoje dárečky...". Byla ke všemu hluchá, a její umanutá shánčlivá dušička se klepala, jen aby dárky došly jejím dětem dřív. Moc jsem se pak bavil, když zjistila, že Mikuláše nechala nadělit svým vnoučkům cizí dárek. Patří jí to babě. takže dárky zpět a znouvu se nadělovalo. A kdyby to nebyla adventní mírumilovná nálada za paní bych pak šel a řek jí svoje.
Ale je advent - haleluja.
Díky Bohu, to byla jediná anomálie a doufám, že už jí nikdy neuvidím. Čtvrteční večer se i přes anomálii povedl a ostatní skupiny nebyly ochuzené ani o kapku adventní nálady.

Přátelé choďte do divadla, i když se může objevit anomálie.

-mat-