2019_11_30_Bělá pod Bezdězem, Vávra, [No. 25]

Takhle dopadl horizont v Bělé pod Bezdězem, ne že bychom hráli tak,
že jsme až trhali kulisy, ale prostě lanko nevydrželo nápor

V pořadí už 25. repríza našeho Vávry se odehrála v Komorním sále Městských kulturních zařízení v Bělé pod Bezdězem v sobotu 30. listopadu. Před takřka vyprodaným sálem jsme opět rozehráli apokryfní příběh na Maryšu. Diváci se smáli, bavili. Všechno krásně běželo a krom vrzající podlahy v herecké šatně jsme mysleli, že nic se nemůže stát. Opak byl pravdou. Uleháme s Evkou (Bája Kučerová) do postele a najednou rána jako z děla. Na hlavu nám takřka spadl prospekt s velikou fotkou vsi a mým a Lízalovic portrétem. Nebyly bychom to mi, abychom se zápor nesnažili proměnit v klad. Párkrát se ta chyba stala předmětem improvizace, kdy jsmem si postěžoval, že mi trochu padá "mlén", nebo když mi Lízal vyčetl, že už mi padá střecha. Díky Bohu, dál jsme to moc nerozvíjeli. Se sametovým pozadím na půl žerdi a prospektem nakřivo jsme představení dohráli. Snad i to ocenili diváci svým potleskem na konci.
Nejlepší hlášku toho večera, pronesla po konci představení v šatně Katka Luňáková. S ledovým klidem pronesla: "Dneska začal Honza Jíše balit už po prvním obraze." Uznávám, že je to dost interní vtípek, ale nemohl jsem si ho odpustit. A i když nerad vtipy vysvětluju, tady udělám výjimku. Honza Jíše, který výpravu na Vávru vozí, vždycky po představení pospíchá domů. Důvody ponechme stranou, ale je fakt, že se občas stává, že když se jdeme klanět po páté, tak už bez Honzy, který začíná scénu bourat. A protože tenhle stav trvá fakt léta, tak tahle hláška u mě v sobotní večer naprosto vyhrála.

A do divadla prosím choďte, i když občas padají kulisy. To víte - podzim.

-mat-