2026_03_05_Divadýlko na dlani_Třináct vůní [No. 10]

 

Čekání na výstup - zleva Bára Matoušková (Domovnice) a Martin Weiss (Pošťák)

Desáté uvedení Třinácti vůní přilákalo na domácí scénu téměř padesát diváků. Představení se od premiéry postupně usazuje a hledá svůj rytmus, ale emoce zůstávají stejně silné. Teď už ladíme formu před krajskou přehlídkou v Rakovníku.

Desáté uvedení hry Třináct vůní se konalo první březnový čtvrtek, tedy 5. 3., od 19:30 na domácí scéně. Stavba scény začala úderem 18. hodiny. Děda Vašek s „malým“ Vašíkem a Adamem Folprechtem už stavěli, nosili a budovali. Brzy bylo hotovo a my se mohli těšit na další uvedení naší nové hry. V předprodeji bylo prodáno „jen“ 14 lístků, ale nakonec se v sále sešlo takřka padesát diváků.

K představení. Obsazení se změnilo jen v roli Kluka pitomého, kterou si tentokrát střihl Adam Folprecht, jinak bylo vše stejné jako v Benátkách v pondělí 2. března.

Provedení bylo oproti Benátkám možná o něco nervóznější, možná i trochu unavené – alespoň tak jsme to cítili z jeviště. Podle mojí Simony se ale představení od premiéry posunulo, „usadilo se“ a je vidět, že ho hrajeme s chutí. „Ale u tohohle představení,“ dodává nakonec, „musím pořád bojovat s brekem. Ne kvůli tomu, jak hrajete, ale kvůli tomu, o čem to je. Fakt mi to připomíná dnešek.“

Diváci byli očividně spokojení – klaněli jsme se nejméně čtyřikrát. A teď nás za čtrnáct dní čeká Rakovník. Tak nám držte palce, ať se nám podaří dostat se na „republiku“ do Mostu.

Přátelé, choďte do divadla. Je to nejen normální – někdy se zasmějete, jindy pustíte slzu, někdy se naštvete. Ale emoce jsou tam vždycky.

A tady pár fotek ze zákulisí.

-mat-