2025_06_29_Městské divadlo MOST, PIKNIK MOST_PODNEBÍ [No.12]

 

Pohled z výšin. Naše scéna lehce ztracená na jevišti mosteckého divadla. A to ještě nic nebylo...

 

Dostali jsme se na celostátní přehlídku činoherního a hudebního divadla PIKNIK MOST 2025. Dostali jsme se tam jako náhradníci. To je dlužno přiznat. Ale přesto jsme se těšili. 

Cesta do Mostu byla, jako vždycky když vyjíždíme, plná očekávání. Odehrát, pak rychle do Severky, čekal nás výstup na Hněvín a ještě další divadla. A taky rozbor. Tak já to snad vezmu popořadě.

Představení. Velmi, ale fakt velmi nás překvapila rozhlehlost jeviště. Labyrint zákulisí. Dále milí lidé v zákulisí, technici, členové místního profisouboru. A začalo se hrát. Diváci byli vstřícní, ale asi v polovině začaly reakce lehce váznout. Tedy proti tomu na co jsme zvyklí. Ještě jsme to rezebírali na obědě po představení. Asi nám spadl řemen, rozuměj ztratili jsme energii, tempo. No, uvidíme. Část souboru odjela, nás pár zůstalo a hurá do Severky.

Severka. Už jen příchod do interiéru místní restaurace byl stejný jako v seriálu MOST. Prázdno. Taky velký prostor. Kromě dvou lidí vzadu jeden štamgast u předního stolu, kde sedávala ústřední pětice. Paní výčepní nás pozdravila, ale hned nám řekla, že nevaří. To nevadí, my přišli na pivo. Bráník. Dobré, vychlazené. A švestková limonáda. Výborná. Hodinka posezení a šlo se. 

Odjíždí další skupina a my zbyli čtyři. Jdeme na představení Maryši. Tradiční. Dvě Maryši. Jedna před svatbou (mladá, pěkná, vzpurná), druhá po svatbě (starší, obyčejná, vzpurná). Stejně si myslím, že Vávra bel rovné chlap. 

Hodnocení našeho hraní. Spářka. Rána do vazu. Nic nebylo dobře. Špatný text, hodí se do hospody, pro kamarády. Vtipy? Hrůza. Dva diváci se přidávají: "Některé vtipy bolely", "odpovědnost inscenátora", chtěla jsem odejít". "Ten váš vtip:" - mladík ukazuje na mě - "Vlakem nebo autobusem? - Vlakem. - Vy jste zvyklá. - tak ten byl jako fakt nejhorší". Vůbec nevím co máme říkat. Asi je vidět, jak jsme spaření. Přichází slova o sympatickém souboru. "Je vidět, že jste zkušení, ale proč tenhle text? Díky bohu to hrajete s nadhledem..."

Nejezdíme na přehlídky proto, aby nás chválili. Chceme se posunout. Tohle hodnocení, být citlivější, by ovšem leckoho mohlo posunout k rozhodnutí vykašlat se na to. Netvrdím, že v něčem porota neměla pravdu. Třeba se to fakt nepovedlo. Ale takhle...

Tohle je dvanácté představení Podnebí. Nikdy nikdo nepřišel s tím, že až takhle fuj. Takže všichni ti diváci, kteří se smáli, byli vlastně blbci? Tohle nebylo hodnocení, to byla poprava. Moje Simona se dokonce styděla vyjít druhý den mezi lidi. Já ne. Jsem totiž nestyda. Nejdřív zaražený, ale už teď  plný odhodlání se sem příště zase dostat a ukázat, že nejsme jen sympatiční, zkušení, ale že i umíme. 

Přátelé, choďte do divadla, i do našeho - jsme totiž sympatičtí. 

Pár fotek z neiscenovatelné inscenace. A fotky z dalšího pobytu. 

A tady odkaz na Zpravodaj přehlídky s článkem o inscenaci a reakce diváků.

-mat-