Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červenec, 2024

2024_07_26_Bylo nás pět, Suchdol nad Lužnicí, kino [no. 58]

Obrázek
  Vařekovi jdou! Zleva - Anička Kolínová, David Durdis, Jana Vernerová, Simonka Matoušková a Martin Weiss.   Výprava s Bé pětkou takřka v polovině prázdnin až do dalekého Suchdola nad Lužnicí začala vlastně už ve středu 24. 7., kdy jsme měli takovou zkoušku. No, spíš takovou schůzku o zkoušce, vzhledem k tomu, že z potřebných osob byla přítomna sotva polovina. Měli jsme dost záskoků. Simča skákala Evičku Svobodovou (po několikáté) za Marcelu Paterovou, Simonka skákala maminku za Báju (už podruhé). Za Klárku Pabištovou vzala multiroli Anička Kolínová (Kuncka, Vařeková, Jakub, Otík a princezna Vyžlajda) a za Týnu Licinbergovou zaskočila Jana Vernerová (j.h., divadlo Dobrovice) v roli Rampepurdy. Ve středu na zkoušce byla Anička, Klára s malou Stelinkou, Jana, Filip Veselý a chvíli Tomáš Dlask. Ti dva si předávali kostým na sobotu. Takže jsme si víceméně řekli co a jak, co kdy na sebe při převlecích (Anička) a hlavně jsme naložili. Pomoc s nakládaním přišli Jarda Bílek a Radek Kotlaba. Na

2024_07_20_Letní scéna Michalovická Putna, Těžká Barbora, [No. 14]

Obrázek
  Zákulisí na Putně je opravdu velmi příjemné. Krátce před začátkem našeho třetího letního představení: (zleva) Bára Matoušková (pijící), Anička Kolínová (sedící), Bětka Niklíčková (stojící), Simona Matoušková ml. (zády), Týna Licinbergová (hledící) a David Durdis (tyčící). Poslední představení naší prázdninové šňůrky. Zdaleka ne poslední letní. Ještě nás čeká Suchdol nad Lužnicí s Bé pětkou (Bylo nás pět, my to tak zkracujeme) a 27. července Barbora v Bělé na zámku. Ale zpátky na Putnu.  Na místo jsme dorazili krátce po 16. hodině a postupně i zbytek souboru přichvátal. Stavba scény nám proto šla od ruky. A v půl šesté nebylo co dělat. Stánek otvíral až v 18:00 a tak jsme různě utíkali před sluníčkem, popíjeli své zásoby a vyprávěli si historky. V předprodeji bylo prodáno 50 lístků a dorazili i další divadla chtiví bez koupené vstupenky. Takže nakonec se v přijemném amfiku na Putně sešlo 80 platících diváků.  I když stánek posléze otevřel, poněkud vázl přísun párků v rohlíku, ale nako

2024_07_19_Městské lázně Mšeno, Těžká Barbora, [No. 13]

Obrázek
  Foceno pod horizontem (zleva David Durdis, děda Vašek, Těžká Barbora a Simča Matoušková) Naše historicky první hraní v Městských lázních Mšeno neboli ve Mšeně na koupališti. Ač jsme hráli od devíti, dorazili jsme na místo se značným předstihem. Jednak proto, abychom měli dostatečnou rezervu v neznámém prostoru a také kvůli lákavé možnosti se před představenim vykoupat. Část souboru to využila. Já dokonce zajel svůj "plavkový kostým". Radek Kotlaba poté cosi zaplaval a následně prováděl na břehu animaci pro nudou zasažené plavce. A chytili se i lidé mimo soubor. O kuriozitu se postaral Vojta Hajný, který, i když večer hrál, koupil si vstupenku na koupaliště. Takže to byl jediný platící herec. Občerstvení fungovalo skvěle. Pivo jako křen, langoše jako mandle a párek jako rohlík. Tak ne, párek v rohlíku došel brzy. Ale jinak byly párky i pizza. Počet stavbařů se skokově zvýšil a přiblížil se skoro kompletnímu obsazení, takže bylo postaveno velmi rychle. Trochu jsme byli nejist

2024_07_18_zámek Stránov, Těžká Barbora, [No. 12]

Obrázek
  Do vína leje špínu, pomeje... (zleva) Kus školního dítka, pan učitel Gustav Harmonides (Vojta Hajný) a první občan (Tomáš Dlask). První prázdninové představení Těžké Barbory našeho Divadýlka na dlani zamířilo na příjemně chladivé nádvoří zámku Stránov. V 16:00 nakládaly holky Matouškovy, já, děda, Vašek Durdis, David Durdis (nejsou příbuzní) a Miloš Kodejška. Miloš pak ještě zamířil domů a my na Stránov. Bez Miloše, v lehce oslabeném týmu jsme sestavili celou konstrukci, dokonce ji i zvedli a přípravy probíhaly dál. Postavil se Eidam, navěsily se hadry, stavěl se zvuk a světlo. A nedlouho před půl sedmou bylo hotovo. Mezitím dorazili další. Jeník s Mírou a Arnoštem/Hanušem. Malého psíka, kterého Jeník hlídá sousedům, překřtila naše Simonka, protože se přeslechla, když se ptala Jeníka jak se pejsek jmenuje. Jana Vernerová dovezla excelentní koláč, podle mě ještě vlahý. No mňamka. Diváci se sešli a začalo se hrát. Představení probíhalo ve svižném tempu. Lidi se smáli a byli vstřícní, j