Do zákulisí...

  Izáka Radek Kotlaba (vpravo) ztvárnil s velkou chutí. Na snímku s Martinem Weissem v roli Mohla Mendla Otázky pro herce: 1.   Co sis pomyslel, když jsi se poprvé dozvěděl o tom že budeme dělat hru ze židovského prostředí? A je ti tohle prostředí něčím blízké nebo je to jen další divadelní práce? Pro mě divadlo nikdy nebylo „práce“. Ale jinak je mi prostředí židovské velmi blízké – historicky, kulturně i lidsky. Miluji tradice, ale nebojím se novinek,  to se u Židů učím. Kdysi pro mě byl průlomový  v zájmu o židovství příběh „pražského Žida“ Jiřího Langra a jeho kniha „Devět bran“ o jeho skutečné i duchovní cestě mezi chasidy. 2.      Máš rád filmy? Ano, hlavně ty „umělecké“, ale vlastně i ty „dokumentární“. 3.      Zkoušelo se od roku 2020 (sice s přestávkami díky covidu) - nebylo to dlouhé? Mně to nevadí, já mám zkoušení rád. 4.      Co bys řekla/la o své postavě? Že se stále ještě vyvíjí (i pře...

  Plakát k Těžké Barboře z roku 1937 Pondělní zkouška po premiéře "židovinky" byla věnována první aranžovací neboli stavěné zkoušce na další hru Těžká Barbora. Bohužel jsem zapomněl fotit, ale na další zkoušce to napravím. Jako závdavek na příště  a současně ilustraci našeho počínajícího snažení přikládám foto plakátu Osvobozeného divadla na stejnou hru.  Původně jsme hru plánovali už na letní plenérové hraní, ale osud tomu chtěl jinak. Premiéra hry Prodavači snů se nám posunula až na konec května a tím "odpinkla" Barboru až do podzimních termínů. Uvidíme co stihneme před prázdninami, nebylo by špatné se malinko opičit po dvojici V+W a premiéru také udělat počátkem listopadu. No uvidíme.  Účast herců byla trochu slabší. Nedorazili ani ti kdo napsali do fermanu ano. Ale to se jistě zlepší.  No asi ne... Choďte do divadla i když je po premiéře, třeba na vás čekají kolegové... -mat- 

  Martin Weiss hraje postavy hned dvě. V Hollywoodu čtyřicátých let je to mladý herec Nate Dersovitz. Otázky pro herce 1. Co sis pomyslel, když jsi se poprvé dozvěděl o tom že budeme dělat hru ze židovského prostředí? A je ti tohle prostředí něčím blízké nebo je to jen další divadelní práce? Určitě něco o předkožce… Ne, popravdě už si na začátek zkoušení ani nevzpomínám. Ale volba prostředí mě potěšila. Židovská kultura je v mnoha ohledech fascinující a klezmer patří k mým oblíbeným hudebním žánrům. Bylo skvělé, že jsme si díky zasazení děje Prodavačů snů mohli trochu rozšířit obzory a alespoň trochu přičichnout k židovské mystice a tradicím. 2. Máš rád filmy? Mám, hlavně ty, které mají dobrý příběh. Příběh a schopnost předat emoci podle mě dělá dobrý film. Ale pokud je to čirou náhodou velkofilm, ve kterém létají vzduchem letadlové lodě a lámou se kontinenty, také nepřepínám… 3. Zkoušelo se od roku 2020 (sice s přestávkami  kvůli covidu ) - nebylo to dlouhé? Ne...

  Děkovačka po premiéře (Foto. R. Luňák) Tak a je to venku. Třetí datum konečně klaplo a naše nejnovější inscenace, dokonce jubilejní 30. v řadě, je na světě.  Hrálo se dobře, všechno běželo jak mělo, zkrátka povedlo se. Vlastně není ani co moc dodávat, všichni byli nervózní, takže ani nedocházelo k nepředvídaným veselým událostem. O to větší byla radost s dlouhého potlesku zakončená malým večírkem. Pilo se pivo a jedl košer šoulet.   Další reprízy nás čekají tento týden a příští týden vždy ve čtvrtek. A to 2. a 9. června. Proto abychom vám je připomněli bude vycházet každý den krátký článeček o představení, o motivaci jednotlivých herců se kterou šli do naší "židovinky" a taky se blíž poznáte s jednotlivými postavami.  přátelé choďte do divadla i do Divadýlka čeká vás první a druhá repríza zay gezunt (na shledanou) -mat-

Bučková si se Stróhalkou nikdy nerozuměla. Zase nezapsané představení.  Pátrám v paměti. V Sezemicích jsme hráli dvakrát - Bylo nás pět a 21. května roku 2022 Vávru. Ten den bylo chladno, po dešti. Hrálo se ve staré hospodě v prvním patře. To bylo asi jediné nepohodlí. Jinak se o nás starali pěkně. Myslím, že jsme dostali napít i najíst (po představení). Tuším párky, pivo.  Představení snad bylo povedené, alespoň si pamatuju, že nám pořadatelky děkovaly. Možná proto, že už jedem. Ale proč se v tom patlat? :) Tady alespoň pár fotek a jedno video . A choďte do divadla - je to normální. I když na to pak zapomenete. Nebo to zapomenete zapsat.

  Holky Bindelovic (zleva) Hannah, manželka Ida a Rifka. Vzadu Josef a úplně vlevo na zemi Ezech bez vozíku. Vpravo sedí na zemi Anna. Foceno necelý rok po Motlově odchodu Včera jsme dodělali "filmové dotáčky" pro naší novu hru. Od půl šesté. Teprve dneska uvidím jak to všechno dopadlo. Bude se střihat a klíčovat.  Zkoušet se tedy začalo až kolem půl osmé a přesto jsme sjeli SKORO celou hru. Chyběl jen poslední dva obrazy. Těmi začneme dneska a pak to opět sjedeme celé. Začíná to do sebe pomalu zapadat. I když lehce vázne text, nejsou přesné formulace, občas se objeví v plynoucím toku hry kámen jménem "Jak je to dál?", přesto hra dostává tvar a my můžeme začít hrát.  Jo a OPĚT JSME BYLI VŠICHNI. Dokonce nás bylo i víc. Měli jsme všechny tři Árony, a dvě Hannah. Terka Netrvalová u nás končí, věru se moc neohřála. Představovala si divadlo asi trochu jinak. Sice nás nechtěla nechat ve štychu, a s premiérou počítala, ale na druhou stranu, proč jí trápit. Zvlášť když je ...

  To se to točí, když máte kliku (foto Petr Havlík) Tenhle čtvrtek 28. dubna měla být premiéra. Nebyla. Ale pilně zkoušíme. Poprvé jsme projeli celý text a příští týden jedeme dál. Ač nám pár osob chybělo (Izák,  Anna) zase jsme po dlouhé době měli dva Árony. A to máme ještě třetího. Celou hru jsme projeli zhruba za dvě hodiny. Leccos se ještě zrychlí, dost se zastavovalo, občas malinko vracelo, ale myslím že Prodavači snů rozhodně nebudou kraťas. Snad při té délce nebudou nudit. Ani herce ani diváky. To bych jim moc přál. A ta premiéra bude. Ve čtvrtek 26. května od půl osmé.