2020_03_05_Divadýlko na dlani, Bylo nás pět_repr. No.46



 Na této fotografii (autorka Kateřina Roscová) není poznat jestli David Durdis
hledá drobné nebo tlačí. Omyl!
Před představením  se dostává do role pana Fajsta. Alespoň doufám.
 

Dnešní představení bylo zajímavé hned z několika pohledů. Jednak jsme ho hráli po víc jak půl roce. Poslední zaznamenané představení bylo odehráno v baru NEBE na Branžeži 23. 8. 2019 a to bylo nutně uvolněné i díky striptýzu, který po nás měl následovat. Dnes tedy nebylo nic takového v plánu což pány v souboru mrzelo, ale přesto si myslím, bylo představení veselé až, až.
Jak víte z posledních příspěvků, zkoušely se zákoky (tři) a jedno totální přebrání role. Záskoky se z větší části odehrály v dámské části souboru. Za kojící Týnu Licinbergovou zaskočila Kateřina Roscová v roli Rampepurdy a Evičku Svobodovou vzala za Marcelu Paterovou moje Simona Matoušková. Jediné pánské zaskočení provedl Miloš Kubík za Radka Kotlabu v roli Edy Kemlinka. Hned několik rolí za Davida Bohatu převzal David Durdis a nutno říci, že divák nic nemohl poznat. Kde chyběl text David hrál jako o život. Takže všechny role krásně dal. Stejně jako ony tři výše zmíněné záskoky.
Vtipy dnešního dne.
David Durdis v roli doktora: "Nebyla by káva?"
Martin Weiss co by tatínek Bajza: "Chcete uvařit kafe?"
David: "Ne, kávu prosím, takovu tu... sypkou". Ne a ne si vzpomenout na mletou.

A zase David na mě jako Zilvara: "Pokud neuhodneš předám tě katu"
Já na to, "Jak se ten kat jmenuje?"
David aniž hnul brvou: "Karel!"
Já: "Typicky Indický jméno."
David po chvíli aby to vylepšil: "Jmenuje se Karel, Karel Mohamed".
Na to už nešlo nic říct.
V sále sedělo něco kolem šedesáti diváků a po celou dobu se velmi pěkně bavili. To se to hraje pro takové milé návštěvníky. A příště to můžete být třeba i vy. Co říkáte?

Otázka pro ty diváky, kteří chtějí odpovědět - Poznali jste bezpečně konec?
První tři kteří odpoví dostanou příště hrnek s fundusu našeho Divadýlka - a to se vyplatí!

Pamatujte chodit do divadla je normální i když vás už není pět, ale třeba sedm...
-mat-

Komentáře

  1. eyyy, parádní představení, usměvavý škleb mi z tváře nezmizel snad ani na chvíli. Konec jsem ale moc jistě nepoznal - jako tušil jsem to, ale až když začala přicházet druhá dvojce, mi to bylo jasné :D Každopádně díky, těším se na další hru! Honza

    OdpovědětVymazat
  2. Máte u nás hrnek - jen bych od vás potřeboval abyste mi na adresu info@divadylko-nadlani.cz poslal vaše jméno a popřípadě i kontakt na vás stačí mail abychom se domluvili kdy si hrníček budete moct vyzvednout.

    OdpovědětVymazat
  3. Petře, děkuju za vaše veselé představení! Opět jste nezklamali! O to víc se můžu pobavit, když nám sem do blogu dáš v šanc svůj zákulisní shrnující komentář. Konec se dal vytušit..(monolog, odchod ze scény, tma, světlo na prázdné jeviště... i když další obrazy bych si dokázal představit, protože se mi to líbilo a děj byl rozjetej) Potřeba potlesku na mě už přišla ještě než přišla první dvojice. Né, že bych to dělal kvůli hrnku, ale taková sypká káva by z něj mohla chutnat dobře. :) Přeji ať se vám dál daří. Je vidět, že jste v souboru dobře mezi sebou vyladěný. Martin

    OdpovědětVymazat

Okomentovat