Divadelní deník_2019_07_16_Mušketýři_Doksy

Zákulisí venkovní scény v Doksech
(zleva mademoiselle du Fargiese, Cosetta, madam de Hotefort, kardinál Richelieu a královna Anna)
Květa Horáková, Katka Roscová, Katka Luňáková, Pavel Wieser a Marcela Paterová

Úterní představení mělo o něco lepší podmínky, než to bělské sobotní - především počasí stálo jasně na naší straně. Další bonusem byla vnitřní pohoda, oproštěná od stresu kostýmní nedostatečnosti. Don Miguel byl o poznání krásnější stejně jako král. Díky rekonstrukci, která probíhá na místním dokském zámku, jsme sice byli připraveni o pohodlí šatny, ale pořadatelé udělali maximum, aby nám vytvořili i v provizorních podmínkách dostatečné zázemí. Dokonce i na stavbě scény se podílela řada herců (což není vždycky pravidlem) a tak jsem byli připravení včas. Díky chybnému kabelu XLR začala sice "zvukovka" s půlhodinkou zpoždění, ale i přes opětovné potíže s porty nakonec proběhla k všeobecné spokojenosti. Vše bylo připraveno, diváci proudili do areálu, všichni se těšili na začátek. Představení začalo po úvodních slovech starostky Evy Burešové. (Eva dokonce krátce před svým prvním zvolením uvažovala o tom, že vstoupí do řad Divadýlka a dokonce se účastnila jedné nebo dvou čtených zkoušek na Muže ve zbrani). Zazněly první tóny představení, přichází malí zlodějíčci a jdu na scénu já, jako Cyrano abych odzpíval úvodní píseň. A takové chrustění v portu jsem nazažil. Špatně zastrčený a fixovaný kabel mikrofonu. Hned po první písni opraveno. Zase já. Ach jo. Pak vše s porty, alespoň doufám, běží jako po drátkách. I na jevišti vše odsýpá jak má. V jednu chvíli, kdy je na scéně královna a král, se z hlediště ozve "Není slyšet". Výtka diváka patří královně (Marcela Paterová), která se snaží přidat a trochu jí technicky pomáhá i zvukař. V polovině je zabit Don Miguel (Luboš Dvořák) a jak přichází na scénu vytrhne si dýku a odhodí jí na zem. Jako Cyrano jsem se neudržel a povídám: "Jak vyflusnul tu kudlu!" No a teď si to rýmujte. Navíc se Luboš  roztřásl na zemi smíchem. Nakonec jsem dokončil, sice ne příliš přesvědčivě a čistě - "Kdybych s ním šel nemusel být v tomhle chumlu." V uvolněném duchu se představení vedlo dál. V posledních obrazech se dokonce stalo, že strážný nesoucí zprávu pro kardinála oznámil, že:"...právě přiletěl pošťák z Valdštejnova tábora". Načež mu kardinál odpoví - "ten musel letět fofrem".
Jsou to drobnosti, které možná jako napsané tak nevyzní, ale pro všechny zúčastněné jsou připomínkou veselé situace, kdy na jevišti něco zazní a ti kdo mají smůlu (nebo štěstí, to podle toho) a jsou v zákulisí se hned tiše ptají: "Co říkal?", aby se pak taky tiše chechtali.
Závěrečné shrnutí - Mušketýři v Doksech dopadli dobře, diváci byli spokojení.
Těšit se na další setkání můžete v sobotu 10. srpna na Zvířeticích. A ještě pár fotek ze včerejška.

Choďte do divadla, protože o prázdninách je vzácnější.

-mat-