Mušketýří_To nejlepší na konec

Athos, D´Artagnan, Aramis a Porthos
(Jan Jíše, David Horák, Martin Weiss, Štefan Greguš)

Byli tři a jsou čtyři, ano Dumasovi Mušketýři. A taky trochu naši. Alternace se nevyhnuly ani těmto ikonickým postavám. Athose většinou hraje Honza Jíše, snad s jednou výjimkou, kdy to za něj "vzal" v Bělé Lukáš Fila. Ten se pravidelně střídá v roli Porthose se Štefanem Gregušem. D´Artagnana si s chutí střihají David Horák a Vojta Hajný a nejkrásnějšího, nejzáletnějšího a přesto zcela svatého Aramise sice většinou hraje Martin Weiss, ale díky předporodním přípravám ho dvakrát zaskakuje Mira Exner, autor muziky do našeho letního představení. A protože jsou nerozluční uděláme rozhovor společný a najednou… Tak vzhůru do toho.

Pamatuješ si jaká byla tvoje první myšlenka, když jsi byl obsazen do role (Athos, Porthos, Aramis a D´Artagnan?)
Honza Jíše: Nepamatuju.
Štefan Greguš: Čím jsem si to zasloužil? Myslel jsem, že dostanu nějakou menší roli. Každopádně jsem byl hodně překvapen.
Lukáš Fila: Lhal bych, kdybych říkal, že jsem měl nějaké zásadní myšlenky 😊 Já to neřeším do prvního čtení. Scénáře nečtu ani dopředu. Byl jsem ale rád, že si po Noci na Karlštejně zahraju zase pár představení touhle partou a navíc na krásných místech.
Martin Weiss: Jé, to je ten pobožnej…
David Horák: Že se mi nechce zpívat a teda nevím, jestli v tom chci vůbec hrát.


Jaký je mušketýr (Athos, Porthos, Aramis a D´Artagnan) v tvém podání.
Honza Jíše: Čestný, spravedlivý, krásný.Štefan Greguš: Nevím, nemůžu posoudit jaký je Porthos v mém podání. Je to moje první větší role, tudíž mohu jen doufat, že ho hraji, tak jak je napsán.
Lukáš Fila: No, co si budeme povídat, Porthos není nijak složitá osobnost. Má rád život, víno, ženy, dobré jídlo a dobrodružství. Není to bystroň, ale blbec také ne. 
Martin Weiss: Každopádně je to šlechtic, a to nejdůstojnější z celé čtveřice. Ale se smyslem pro humor – zkrátka žádný suchar, jak bývá Aramis zpodobňován. Mám dojem, že je osudu vděčný za to, že se dostal do téhle své party přátel, protože jen díky nim není tím zbožným sucharem, kterým by bez nich nejspíš opravdu byl. 
David Horák: Mladej, krásnej, neohroženej, sebevědomej a ne moc bohatej.
 
Jak ho „děláš“ a   jak se v té roli na jevišti cítíš?
Honza Jíše: Já se necítím. Za kolegy mluvit nemůžu.
Štefan Greguš: Mám tu roli rád. Jsem človíček, kterému nedělá problém si dělat legraci sám ze sebe. Cítím se v té roli výborně. Porthos je skvěle napsaný, směje se vlastním vtipům, rád se nají (hlavně dobře a hodně),pochopitelně nesmí chybět pití , občas je nemístně zvědavý, a ne vždy hned všechno pochopí.
Lukáš Fila: Cítím se „v něm“ dobře. Je to veselá a hlučná kopa a to máme společné. Nejvíce si vychutnávám scény, kdy se věnujeme pečínce. Mimochodem dobrý nápad s tím opravdovým jídlem😊 Ne, teď vážně, je to menší role, ale nejde to šidit. Mušketýrské scény jsou vesměs vtipné a Porthos je vtipnou postavou a byla by škoda si to neužít.
Martin Weiss: Snažím se být umírněný, trochu upjatý, držet se malinko zpátky. Aramis přece jen není bijec jako D´Artagnan, hřmotný hromotluk jako Porthos ani světem protřelý Portos. Myslím, že když Aramis mluví, jeho slova mají váhu, protože jimi spíše šetří. A já se v té roli cítím báječně. Ono moct každou chvíli někoho na jevišti švihnout kordem, to nemá chybu.
David Horák: Mladě, krásně, neohroženě, sebevědomě a ne moc bohatě.
 
Co zpěv? Mnohé kolegy to trápí.
Honza Jíše: Mě netrápí. Za kolegy mluvit nemůžu.
Štefan Greguš: Vím, že moc dobře zpívat neumím, i když si zazpívám rád. Naštěstí pro diváky zpívám kuličky s dalšími herci, protože moje nejbližší okolí tvrdí, že bych měl zpívat jen v sebeobraně.
Lukáš Fila: Se zpěvem nemám problém. Intonačně nejsem bůh ví jak skvělý zpěvák, ale zpívám rád a nahlas. Což je výhoda ….. i když také né vždycky. 😊
Martin Weiss: Přiznám se, že v dětském dramaťáku jsem míval ke zpěvu vyloženě odpor, dnes, po Noci na Karlštejně, mě až trochu mrzí, že mám jen jednu písničku. Klidně bych si ještě nějakou střihnul. Něco na způsob duetu kardinála a Mazarina… Ta je totiž nejlepší! Teda, pokud pominu naši hospodskou odrhovačku.
David Horák: Mám jen sborovky, takže v pohodě. 

Vím, že hodnotit představení z jeviště je ošidné, ale které z těch loňských ti přišlo povedené? 
Honza Jíše: Hrál jsem všechny představení, tak myslím, že se povedly. Za kolegy mluvit nemůžu.
Štefan Greguš: Pro mě osobně bylo nejpovedenější na Michalovické putně. Každý z nás si něco málo přidal, pro mě je publikum takovým motorem, myslím si, že když se lidi baví , tak se hraje líp, je to takové uvolněnější a podněcuje to k výborným výkonům.
Lukáš Fila: a zámku Stránov, tam byla skvělá atmosféra na jevišti i v hledišti. Ale skvělé mi to přišlo i na Bezdězu.
Martin Weiss: Skromnost stranou, myslím, že dobrá byla všechna a že se diváci bavili všude. Osobně mi v hlavě nejvíc ulpěla Houska a její nádvoří s kašnou (do které jsi spadl kvůli čokoládovému penízku), nádvoří zámku v Bělé pod Bezdězem (kde proud přicházejících diváků nebral konce) a letní scéna na Bezdězu (kde jsem po představení přišel o peněženku). 
David Horák: Představení pod Bezdězem mi přišlo lepší než na Housce, ale je možný, že i to už paměť zkresluje.

Je v Mušketýrech i jiná role, kterou bys sis chtěl zahrát?
Honza Jíše: Láká mě Cosetta.Štefan Greguš: NE! Porthos mi přirostl k srdci. Teď už si nedovedu představit, že bych měl hrát někoho jiného.Lukáš Fila: Asi Kardinála. Jo, intrikána bych si vychutnal.
Martin Weiss: Snad ani ne. Možná Planchett, to je sympaťák a hravá figura… A pak bych si rád vyzkoušel rudý kostým kardinála, ale hrát bych ho nechtěl.
David Horák: Ne.


Hlahol, cinkot nákončí, závěsníků a kordů, dupot vysokých bot a jsou tady pánové, dovolíte několik otázek?
Vzácný pane, jak se vám slouží v Paříži v královské gardě, když za krk dýchá kardinál a jeho nohsledi?
ATHOS: (mě právě minul jakoby neslyšel)
PORTHOS (Štefan): Služba v královské gardě jako královský mušketýr je čest, ale být jedním ze čtyř mušketýrů je pocta. Co se kardinála týče, je to jen červený otravný pavouk , který spřádá  své  sítě a plete se nám pod nohy, nic s čím bychom si s Athosem, Aramisem  a D’Artagnanem neporadili. Neznáte naše heslo? „Jeden za všechny a všichni za jednoho“.
PORTHOS (Lukáš):Á Paříž, spousta hostinců a nevěstinců, a ti nemožní kardinálovi nohsledi…nic co bychom s přáteli nezvládli.
ARAMIS (Martin): V semináři jsme měli bratra Františka, který jako by vypadl z oka sv. Jakubu menšímu. A také jsme z toho nečinili žádnou vědu. Zkrátka, cesty Páně jsou nevyzpytatelné. 
D´ARTAGNAN (David): Se starýma kamarádama, ktěří se teď vrací, se blýská na lepší časy.

Pane Athosi Paříží se šíří jistě neopodstatněné zvěsti, že pracujete i pro kardinála?
ATHOS: To je nějaká kampaň? Nikdy, NIKDY jsem pro kardinála nepracoval.Pane Porthosi prý se chystáte pověsit mušketýrský kabátec na hřebík?
PORTHOS (Štefan): To je strašná kachna! Kdo tohle šíří? Mušketýrem jsem byl a budu. Přeci  ty mladíky musí někdo naučit, co znamená být mušketýrem.
PORTHOS (Lukáš): 😊 Drahý příteli, tomu snad vaše hlava nevěří.
Pane Aramisi, říká se, že Dauphin je vám až podezřele podobný.
ARAMIS: V semináři jsme měli bratra Františka, který jako by vypadl z oka sv. Jakubu menšímu. A také jsme z toho nečinili žádnou vědu. Zkrátka, cesty Páně jsou nevyzpytatelné. 
A konečně vy pane D´Artagnane po nedávném povýšení na kapitána se prý ohlížíte po vhodné nevěstě? Našel jste tu pravou, nebo tím maskujete prostopášnost?
D´ARTAGNAN: Jsou záležitosti, o kterých je lépe pomlčet. A tohle je jedna z nich.

Poslední otázka – proč by měli diváci přijít – pozvánka na představení.
Honza Jíše: Aby viděly pořádné kumštýřské dílo.
Štefan Greguš: Tři Mušketýři v podání Divadýlka na Dlani, pod vedením Petra Matouška, je neuvěřitelný kulturní zážitek. Kdo neviděl neuvěří.
Lukáš Fila: Příběh je vtipný, laskavý, okořeněný láskou a i krví.  Kostýmy a prostředí nádherné. Romantické duše si přijdou na své.
Martin Weiss: Velký příběh, muzika, za kterou by se nemusela stydět Hybernie nebo Karlín, spousta legrace, krásné kostýmy, ještě krásnější herečky, romantika… A navíc jedinečná příležitost – zhlédnout Mušketýry lze totiž pouze v létě. Je to zkrátka hit! A pokud se divákům líbila Noc na Kalštejně v našem podání, vůbec by neměli váhat.

To byly odpovědi ústřední a titulní čtveřice naší letní romnatické komedie se zpěvy Mušketýři aneb Co už Dumas nenapsal. 
Choďte do divadla i v létě - nad hlavou (a někdy i na jevišti) máte hvězdy.

-mat-