2024_09_26_Divadýlko, PODNEBÍ, premiéra [No. 01]

Simona Matoušková, Radek Kotlaba a spousta nafukovacích předmětů...

Všechno zlé je k něčemu dobré. To je konstatování, které k naší 32. premiéře opravdu patří. Ti, kdo sledují dění v našem Divadýlku bedlivě vědí, že původně byla "premča" plánována už na 12. září. Ovšem když my smrtelníci plánujeme, Bůh se většinou směje (něco o tom vím ;)). Přišla nákaza a bylo po premiéře. Ale! Ono nám to nakonec asi trochu prospělo. Ten čas, co jsme dostali navíc jsme zužitkovali. Když to po skončení představení Simona řekla, Jeník Hejdrych reagoval typicky: "Tak já se příště zase hodím marod". No znáte ho.

Včera okolo 18. hodiny se hracím "tým" sešel v Divadýlku. A já si uvědomil, že nemám vytištěné lístky. A kytku pro Simonu. Teda - kytku jsem měl. Ale doma. Ach jo. Chtěl jsem pro ni zajet,  ale nakonec mi to Simča rozmluvila. A lístky nakonec zajistili Jeník s Mírou. Takže uff, první zádrhel šťastně zažehnán. Kytku jsem předal večer v kuchyni, no.

Lidé začali chodit kolem sedmé večer. Mezi prvními dorazila naše kolegyně, posila z Dobrovice, která hraje v těžké Barboře, Jana Vernerová. A jak jinak, opět s vlastnoručním pečením - tentokrát s pečenými "zlomvazkami". Samá esa plněná marmeládou. Mňam a dík!

Nakonec se v Divadelním sále Domu kultury Mladá Boleslav (domovská scéna Divadýlka) sešlo víc než osmdesát diváků. A byli vnímaví, jak se na premiérové publikum sluší. Reagovali, smáli se a tak. Aby taky ne. Dobrá polovina byli naši kamarádi, příznivci a rodinní příslušníci. Příště už to bude naostro, hrát se bude příští týden, ve čtvrtek 3. října od půl osmé večer. Koneckonců, můžete se přijít přesvědčit sami, jaké to naše podnebí vlastně je. 

V publiku seděly naše dcerunky Síma a Bára. Obě fotily, takže většina fotek je od nich. Ty dvě, tři ze zákulisí jsem fotil já. 

A víte co? Tady je QR kód a rovnou si můžete koupit vstupenky na příští čtvrtek. Ono se totiž občas vyplatí přijít do Divadýlka. Nejen proto, že chodit do divadla je normální. Třeba se dozvíte něco co jste nevěděli. nebo nechtěli vědět. Ale co už...

těšíme se na vás
-mat-