2023_07_27_HRONOV_2023_den#0

Vlastně před-Hronov

Do Hronova jsme se přemístili ze Dvora Králové ze Safari Campu. Takže provoněni ještě pachy a vůněmi Afriky jsme zamířili do rodiště Aloise Jiráska a kraje bří Čapků. 

Ubytování jsme měli domluveno v penzionu MOTOBYDLO. Ubytování klaplo, ovšem! Pokoj sice je, ale bez sociálního zařízení. A kdo zná ranní rituály, a zvlášť moje, chápe, že jsem byl velmi rozčarován. Vlivem majitelky, která zvala a zvala a přestala počítat pokoje a nepamatovala si, co komu slíbila, a já, respektive my, budeme mít hajzly na chodbě. 

A to vůbec nemluvím o tom, že spolu s námi je ubytováno asi čtyřicet Harleyistů. Zatímco my jsme se na recepci dozvídali onu Jobovku o absenci vlastního WC, naše dcery byly vyděšeny příjezdem motorkářů. Nebylo divu, každý z přijíždějících byl (a je)vybaven váhou rovné metráku, řadou kožených doplňků a celých sérií tetování. Lebkami počínaje a nápisy v nacistickém kurentu konče. Motocykloví chlapci nás opustí (díky Bohu) v neděli a pak už to snad půjde i díky tomu, že se v místě zvaném MOTOBYDLO budeme zdržovat jen na spaní.

Odpoledne jsme strávili prohlídkou Hronova, který se chystal na divadelní festival. Povečeřili jsme ve Stelle a pak pokračovali v prohlídce strategických míst Jiráskova Hronova. Divadlo, Čapkárna, Sokolovna, místa seminářů a pak pěšky domů. Asi kolem jedenácté večer jsme už leželi a pomalu usínali. Nakonec to nebylo nijak strašné. Asi díky tomu, že se motorkáři bavili na druhé straně domu. Taky to byla první noc, tak snad ty další taky ujdou. Nakonec nás daleko víc otravoval komár.

A tady první Zpravodaj