2023_07_12 a 18_Těžká Barbora, Putna a Bělá pod Bezdězem [No. 1 a 2]

 

Děkovačka s písničkou na Putně při premiéře

Tak je to konečně venku. Máme po premiéře Těžké Barbory. I po první repríze na zámku v Bělé pod Bezdězem. Obě uvedení dopadla dobře, ale vezmu to postupně pro ty, kdo čekají na podrobnou reportáž z obou představení. Píšu to až teď, protože nebyl čas.

Premiéra 12. července, Letní scéna Putna, 19:00

Všechno začalo okolo 11.00 v Domě kultury, kde jsme naložili techniku (Radek Kotlaba, děda Vašek a já) a pak se přesunuli na Putnu, kde jsme začali stavět světla a zvuk. Potřebovali jsme udělat zvukovou zkoušku, aby Simona (Matoušková) vyladila vše k dokonalosti pod dohledem Lukáše Prokoráta, který musel odjet zvučit na letní scénu Harfa v Praze. Okolo třetí odpoledne začala zvukovka a spolu s ní dorazil i Honza Jíše s autem naloženým scénou a rekvizitami. Zhruba na pátou se objevovali první herci a herečky a pak už to šlo samospádem. Přišlo první zvonění a už se nic nedalo zastavit. V první (a vlastně i v druhé) polovině vše běželo jak má, jen některé kolegy a kolegyně jsme museli dát trochu víc nahlas. Stovka diváků se smála, tleskala a zase se smála. Hrálo se tedy, jak se na premiéru sluší příjemné přátelské atmosféře. Některé scény "běžely" svižně, některé se sem tam vlekly, ale i přes pár drobností (třeba, že starosta zapomněl zavolat služebnou Sisku na scénu, nebo že druhý žoldnéř nebyl schopný odezpívat jednu část textu závěrečné sloky - kterou jsem si blbec ke všemu napsal sám) tak všechno dopadlo bez vážnějších karambolů a diváci tleskali a tleskali a my se děkovali a děkovali a zpívali - no prostě paráda… A to nebylo vůbec špatné. 

O to víc jsme se trochu obávali první reprízy. Ty bývají většinou dost pos… , tedy pokažené. A tak jsme všichni trochu s radostí a dost s obavami očekávali úterý v následujícím týdnu, tedy úterý 18. července. 

A tady jsou fotky z premiéry. Autorem je povětšinou Míra Trčálek. V zákulisí jsme fotil já, ale těch je jen pár.

1. repríza 18. července, zámek Bělá pod Bezdězem, 21:00

Včera jsme měli víc času, takže se všechno posunovalo k pozdější hodině. Stavět se začalo po 15.00 (zvuk a světla) a od 16.00 se vymýšlela scéna. Protože jsem dostal, jak jinak, geniální nápad - hrát pod arkádami. Takže jsme nestavěli podium, ale i tak bylo práce nad hlavu. Zvukovka byla od 18.00 a pak nezbývalo než se těšit na diváky. Trochu jsme ještě před začátkem zmatkovali s oponami, ale to se nakonec vyřešilo, nebo si to nějak sedlo. Přišli diváci a my se pakovali do zákulisí, které jsme měli v Zámeckém klubíku. Převlékali jsme se a když jsme se pár minut před devátou večer začínali "portovat", dozvěděli jsme se, že máme zase přes stovku diváků a přidávaly se židle. No super, první repríza, no aspoň to bude poradně ostuda. A šatnou šly řeči typu: "No jo první repríza ta se vždycky po…",  a podobně. 

No a vidíte - vůbec ne. Díky Bohu všechno šlapalo snad ještě líp než na premiéře. A kdyby nebylo rychle se vybíjeních baterek v portech, tak by snad nebylo co psát. No vlastně - při děkovačce přiletěly na scénu dámské krajkové kalhotky. Tak to některou z divaček vzalo za… srdce. A dneska ráno přišla dokonce další divačka, a já jí budu jmenovat. Přišla Petra Horčičková, přímo ke mně do kanceláře a povídá. "Petře můžeš sem jít?" Mě teda hned napadlo, že jsem něco na scéně řek, co se jí dotklo a dostanu lepáka nebo co. Ale ne. Petra mě objala a děkovala celému souboru za krásné představení, kde podle jejich slov bylo všechno, smích i krutá realita a dokonce jí dojalo. Naposledy si prý v divadle zaplakala při představení Korespondence V+W. A teď u nás. Tak pokud se chcete přijít pobavit a mít snad na konci pocit dojetí, tak přijďte příště 8. srpna na zámek v Doksech, kde hrajeme už od 20:00. Jen doufám, že jí nedojal náš zpěv :) 

Tady si můžete na to představení koupit lístky už dnes

A tady se můžete podívat na fotky ze včerejška od profíka, Františka Stýbla a zase pár ze zákulisí a příprav je tam ode mně. Ale to vy už poznáte.

A choďte do divadla i v létě - třeba vás dojmeme.