Do zákulisí...

  Čestná uznání a ceny za letošní vystoupení na krajské přehlídce Přátelé, kamarádi, my vám ty medaile přivezli. Ale do Volyně nejedeme. Nicméně, svět a filmy se točí dál. A my hrajeme, zkoušíme a jezdíme.  Jaká ocenění jsme tedy získali, všechna za práce na  inscenaci Prodavači snů Divadýlka na dlani Mladá Boleslav. Nejprve čestná uznání: Kateřině Roscové (chybně uvedené jméno Rascová) za roli Anny  Petru Matouškovi za filmové šoty Petru Matouškovi za roli Jákob Bindela A teď ceny: Petře Chocholoušové a hlubinám fundusu za kostýmy Martinu Weissovi za roli Motla Mendla a Nata Dersowitze Na celostátní přehlídku byli doporučeni V.A.D. Kladno s NIKOLOČAVOU a hra SEX DS Žumpa Nučice. Všem oceněným blahopřejeme, doporučeným přejeme zlomte vaz a Rakovníku máváme, zase za rok.... Do divadla choďte, to vám mohu doporučit, ač nedoporučený . Stojí to za to :) -mat-

  Tak jsme opět na naší oblíbené štaci, na Witrovkách. Vloni jsme tu byli jen s narychlo oprášenou letní komedií Mušketýři aneb Co už Dumas nenapsal. Letos jsme na Wintrův Rakovník přivezli naší "židovinku" - Prodavače snů. Měli jsme hrát třetí představení, ale začínali jsme celý festival. Zaúřadovaly choroby ve dvou souborech a bylo to.  Představení probíhalo v poměrně svižném rytmu. Tedy podle mě. Bylo slyšet i pár hlasů, že,"dneska je to trochu rozvleklý". Tak nevím. Ale co platí jsou diváci a ti se opravdu bavili. Tak mě to alepoň říkalo hodně lidí po představení, kteří ho viděli. Snad by mně nelhali. No... I porota, či lektorský sbor (ve složení doc. Mgr. Milan Schejbal, PhDr. Milan Strotzer, MgA. Zdeněk Janál) hru přijali velmi dobře, i když měli jisté pochybnosti o správném scénování "americké části" respektive o nevyjasněnosti vztahů a osob v téhle části. Hollywoodské scény dokonce jeden z lektorů (Milan Schejbal asi?) označil jako dosti ploché a j

  Poslední domácí hraní před krajskou postupovou přehlídkou Wintrův Rakovník shlédlo přes třicet platících diváků. Jejich reakce byly veskrze kladné a očekávatelné, na předem vymyšlených místech. Smích rozedníval sál v pravidelných intervalech a vše běželo jako na drátku.  I když měl jsem takový dojem, že hra celkové občas ztratila tempo. Ovšem hodnocení z jeviště bývá opravdu ošidné s oje může sehrát i velmi silný subjektivní pocit přivlečený do divadla z civilu.  Nicméně diváci tleskali hojně, děkovali jsme se asi pětkrát, a nevadila ni trochu zkopaná děkovačka. Tu si zítra dáme ještě před představením technicky.  Zkrátka di divadla se chodí protože je to normální a basta. -mat-

Nate Dershovitz alias Nick Driver (Martin Weiss), chtěl vždycky prorazit do Hollywoodu. Zatím to dotáhl do Benátek. V Benátkách by chtěl hrát každý, myslím v těch nad Jizerou. Kdo by se harcoval do Vlach. A my v místním sále Záložna hrajeme už po několikáté a rádi. Diváctvo je tu povětšinou velmi vstřícné a vychované místním souborem Bazilišek, takže se smějí tam, kde mají a nehází ostré předměty na jeviště. A to se počítá.  Je pravda, že se náš termín hraní "trefil" do mého nastydnutí, a tudíž mě to trochu kazilo zážitek z celého hraní, ale snad to nebylo poznat. Tentokrát jsme stavěli světla, zvuk i video, takže práce bylo opravdu nad hlavu. Všechno se díky přičinlivosti několika věrných zdařilo a  stihlo, takže se mohlo začít v předem ohlášený čas.  Hra běžela, s drobnými škobrtnutími, které nás přiměly udělat si následující úterý zkoušku, ještě před domácím hraním a "Wintrovkami".  Nic zásadně veselého ani tragického se nestalo, prostě standardní představení, s