2021_06_16_Krimidinner, Stránov

 

Simča zaskakuje v roli Antonie Pichlavé

Na úvod musím konstatovat, že Covid a následné uzavírky a nečinnost mě výrazně poznamenaly. Jsem lenivý a věci, které jsem do té doby dělal automaticky, jsou pro mě občas dost problém. Což je vidět i na Blogu, Kurýru nevyjímaje. Tak snad se to vylepší a já zapadnu zpět do pravidelného rytmu. A teď už zpátky k tomu co se dělo na scéně a hlavně za scénou. Vrátíme se do června a chronologicky půjdeme k dnešku a snad to rychle doženu.

Ve středu 16. června jsme asi po 9 měsících znovu obnovili tradici krimi večerů na zámku Stránov. Osobně jsem z toho měl velkou radost a těšil jsem se. Ten den ráno, mě přesto napadlo, zda o tom opravdu všichni vědí, že dneska hrajeme. Zamyslel jsem se a zjistil, že jedinou osobou, se kterou jsem o hraní na Stránově nemluvil je Katka Luňáková. Tak ona to ví, říkal jsem si a váhal zda jí mám otravovat a hujersky připomínat. Ale stejně, pro klid duše - zavolám jí. Vytočil jsem její číslo a Katka to zvedla. 
„Ahoj Katko, víš že dneska hrajeme?“, vypálil jsme hned. 
Na druhé straně ticho.
„Katko?“
„A kde?“, ozvalo se poněkud opatrně a nejistě na druhém konci.
„Na Stránově, krimidinner“, já na to.
Na druhé straně opět ticho. Nakonec se Kačka ozvala: „Ale já dneska odjíždím, na dovolenou...“
Teď zase mlčím já, v duchu se obírám myšlenkami kam uklidím její tělo, až jí zabiju. „Katko, ale potvrdilas to.“
„Fakt? Asi jo, ale to bylo tak dlouho, a všechno se pořád ruší...“

Ještě chvíli jsme se dohadovali, jak to udělat, až nakonec se Kateřina ač nerada přece jen podvolila, že to odehraje a na tu dovolenou pojede až po představení. Trochu lamentovala -  spíš na sebe. A mně Vám jí nějak přišlo líto. Zavolal jsem své Simoně, vysvětlil jí co a jak, a Simča ač měla jiné plány to za Kateřinu vzala. (Nutno podotknout, že Katka byla ráda a za tenhle dobrý skutek se Simče odvděčila - přivezla jí balík černých čajů a slivovici. No, neberte pak za ní záskoky.)

Představení proběhlo v pohodě, diváci i pořadatelé byli spokojení, co víc jsme si mohli přát. Simča opět ukázala, že umí. Její Pichlavá byla opravdu nepříjemná a sprostá. Ještě o trochu víc, než byla napsaná v textu. Vzala to prostě jako protiúkol. Ono se říká, že herečky lépe zahrají opak své vlastní povahy. (Snad jsem si trochu šplhnul, tímhle hodnocením, co?) A na závěr večeře z pánve mistra Grumicha. Báječné.

Choďte do divadla, občas se v něm i večeří. A i na vás mohou zbýt lahodné kousky.

-mat-