Od Petra Havlíka kolegům

Petr Havlík by vám chtěl něco říct...

Po včerejším vystoupení v Činoherním klubu a po mém článku o představení Vávry tamtéž, chtěl kolega Petr Havlík (Lízal) do reakce pod článek připojit své postřehy, ale ouha - reakce na články blogu má omezený počet písmen a Petr se trochu rozepsal. Rád jsem mu nabídl prostor pro jeh vyjádření. A tady je:

Mým divadelním kolegům

"Už dávno je tomu co jsem v Činoherním klubu sedával v hledišti, upřeně zíral na jeviště a hltal každé slovo takových divadelních ikon jako byl pan Čepek, Kodet, Abrhám, paní Divíšková aj aj. Vždycky jsem Činoherní klub miloval, byla to moje neoblíbenější divadelní scéna a stále je. Viděl jsem tam za ta dlouhá léta opravdu spoustu krásných her a pokaždé jsem si na tom magickém místě malinko smutně povzdechl.

" Tady si tak jednou zahrát ".

A asi mě tam nahoře někdo fakt vyslyšel a já si na prkna Činoheráku 16. února 2020 opravdu stoupnul, ba co zahrál si před plným sálem.

Jsem upřímně velmi rád, že jsem dostal v mém amatérském divadelním životě příležitost na chvíli okusit ta prkna a dýchat vzduch prosycený toliko slavnými divadelními jmény. Vlastně jsem poprvé celý ten činoherní svět viděl z druhé strany . Nějak se mi tomu stále nechce věřit. Asi tady fakt platí, že když něco hodně chcete....😊

A tak vám moji milí divadelní kolegové a kamarádi patří ten největší DÍK ! Bez vás bych si v tom slavném Činoheráku nikdy nezahrál."

Ze srdce Petr Havlík