2019_08_03_Víska & Houska_Vávra, [No. 12, 13]

Lízalka (Simona Matoušková) a Maryša (Terka Juhaňáková) během představení
vpravoVilém Mrštík, Vávra a Lízal (Niklíček, Matoušek a Havlík).
Foto Martin Weiss

Představení na hradě Houska začínalo večer od 21. hodiny v sobotu 2. srpna, ve stejný den, kdy jsme hráli Vávru ve Vísce. Přesun probíhal poněkud neorganicky několika směry a několika časových rovinách. Pánská část (Weiss, Matoušek, Havlík, Niklíček, Kotlaba) se rozjela pod Houšku do jedné z restauraci aby se najedla. Tady nás překvapil způsob obsluhy. Protože úplně chyběl. Každý si nandával sám, ve stylu rautu. Já měl kachní stehýnko s červeným zelím a knedlíky. K výběru byl rajská s masovými koulemi, svíčková a různé přílohy (od rýže, přes těstoviny a brambory až ke knedlím. Děda Vašek a Libor se najedli ve Vísce a tak se rozjeli rovnou na hrad. Honza Jíše dorazil na půl sedmou a krátce po něm dojela i děvčata, která se musela doma postarat o budoucí i současný divadelní potěr. Letos nikdo nespadl do kašny ani se nikterak jinak nezranil a tak mohlo představení začít přesně, na čas. Vše běželo jak mělo, až na občasné hledání Lízalovi hůlčičky. Ostatně to byl motiv celého dne. Tu se objevila pod mým kostýmem, tu pod sekerou, tu někde jinde. Petra Havlíka to štvalo tak dostatečně, že s tím nešlo přestat. Představení se divákům líbilo, to bylo znát i díky tomu že několik divaček skandovalo opakovat, což jsme zavrhli. Byl už pozdě. A zítra nás čekal Hronov.

Choďte na divadlo, i když vás zítra něco čeká...

-mat-