2019_06_17_Bělá pod Bezdězem, Vávra, [No. 9]

V zákulisí během představení - bylo nutno odvětrávat (Libuška Mikulecká samodruhá,
Lízalka Simča Matoušková a za ní Martin Francek Weiss

 

 

Poslední představení Vávry před Volyní. Vlivem vedra se událo hned několik věcí. Jednak bylo vedro (ale to se dalo čekat), druhak návštěvnost byla nízká (ale to s taky dalo čekat, pozval jsem jen pár lidí) a třeťak (a to nečekal nikdo) Lízal (Petr Havlík) byl na antibiotikách. Doufám, že se z toho vylíže. Jinak všechno proběhlo, tak jak na malém prostoru Komorního sálu v Bělé proběhnout mohlo, tedy na pětníku. Inscenace Vávra proběhla v lehkosti s minimem drobných chybek a přeřeků. Snad jen jednu za všechny. Bučková přijde za Vávrou, nese mu jídlo (špekové knedlíky), a taky něco pro děti, ale Vávra na to - Děti už spijó. Načež má Eva Bučková svíčku sfouknout a světlo jde úplně pryč - je zkrátka úplná tma. Kterou potřebujeme na přesun do postele a vysvléknutí. Jen decentní, pochopitelně. A dneska mi svíčka zhasla sama potvora jedna, ještě než Evička Bučková (Bája Kučerová) dorazila. Všechno probíhá - děti spijó, Eva na mě mrkne a povídá - To je dobře ne? A světlo pořád svítí. No nic, jdeme do postele a světlo stále svítí, sice jen tak lehce, ale svítí. A tak si sednu na postele povidám:"A to je škoda, že ještě slunko svítí, keby už zapadlo za tu horu..." V tom to Libora trknulo a začal světlo pomalu sjíždět dolů. Neodpustil jsem si ještě dodat: "Sluníčko, tak si to zapiš, ja? Že dež du do postele zajdeš."

Jinak jsme při nakládání jsme zapomněli Lízalovů hůl, Radkův kostým (naštěstí tu ještě byl náhradní), peřinu do postele a Evin košík. Tak pro příště.

Hele lidi choďte do divadla i když je vedro. Je tu legrace... 

-mat-