Divadelní deník 19. 2. 2019

ZKOUŠKA VÁVRA

V úterý jsme začali tím, že jsme projeli poslední třetinu představení a to hned dvakrát, abychom si to pamatovali - a pak celou hru "sjeli". My tomu tak říkáme. Od začátku do konce. I když jsme se občas k některé scéně lehce vrátili (díky nepřesnostem na jevišti nebo komplikaci techniky), naměřili jsme délku představení něco kolem hodiny. Nebylo to ještě úplně přesné měření, nejeli jsme úplně v čistém čase. V pondělí na generálce to už bude na ostro.


Musí se do pondělka dodělat:

1. obraz v pozadí - to si bere na sebe Honza Jíše
2. dobarvit postel a necky. Necky taky tečou - vyspárovat - to si vezu na starost já. 
3. Připravit program. Zkusím poprosit Radka o text
4. V pondělí před zkouškou musíme projet s Danem a Eliškou svícení a zvuk. Dělají to poprvé - musím na ně pomalu. 

Včera jsem taky dost řval. A to nejen na novopečené techniky. I když na ně taky. Ale i při jiných dalších, různých příležitostech. Když ani po šesté někteří jedinci nejsou schopni vyběhnout najednou v zástupu na scénu člověku to přijde líto. Ale jak praví klasik" "Víte proč na vás řvu? Protože vás mám rád vy blbci."
Musím se taky odstřihnout od kontroly scény při hraní. Včera nebo v pondělí, už nevím, jsem se nachytal jak přemýšlím, jestli uříznout té lavici nohy, protože je vysoká zvlášť když na ní stojí ještě  necky. Fakt není zdola, z hlediště, skoro nic vidět.