Divadelní deník_Benátky nad Jizerou_11. 1. 2019

První repríza. Dneska je počasí klidnější, děda je u mě doma po čtvrté odpolední. A překvapuje - přinesl ochutnat kachnu s červeným zelím a knedlíkem - to se nedá odolat. Zbaštím to, dáme kafe a jedeme.
Na místě jsem zhruba ve stejnou dobu jako včera. Trošku mě překvapuje dost uvolněná atmosféra. Pánové patrně popíjejí víc. Trochu je na to upozorňuju, ale nechci moc prudit. Sál je opět narvaný. Celou dobu mě dost ruší tři báby za zády, které polohlasem komentují příchody, vtipy a pod. Zabil bych je. Ale hlavně co se děje na scéně.
Je to snad ještě lepší než včera. Lidi fakt jdou s herci. Super. Oha. Ve třetí třetině dochází na scéně dech - nějaký zádrhel u německého dílu a odtud se to trochu vleče - rozpadl se temporytmus :). Navíc se začínají vršit chyby, vypadávají slova, celé repliky. No ještě že to netrvá dlouho. Ale potlesk je ohlušující. 
Na konci stejně jako včera musím nahoru na jeviště. Všichni jsou milí, takže jim všechno opouštím. Ale oni sami si jsou vědomi svých chyb. Zdržíme se na mejdanu, bouchá se šampaňské - pořád nepiju...zpíváme. Domů okolo jedenácté. Nemám se za co stydět ani Benátečtí. Jsem spokojený.