Kronika pokračuje...

 

aneb Trochu jsem si zalajdačil

Je to u mě trochu cyklické, ale naprosto jisté. Jak vypadnu z pravidelného pracovního rytmu, zaběhaných rutinních pravidel, jsem tak trochu dost, lajdák. Ale nakonec se vzpružím, a opět rozjedu ten parní stroj, bez jehož sykotu a hukotu bych to nebyl já. A tak pokračuji tam, kde jsem přestal. 

"Je listopad a krajem z ní jen hlasy ptáků... "

Ne teď vážně. Tohle je replika z jedné dětské hry. Vánoční zastavení. To přijde na řadu později. Teď mne listopad. V pondělí osmého jsme hráli Šílenku v Benátkách nad Jizerou, chybělo dost Rychlých šípů, ale nakonec, dík všeobecné obětavosti jsme to dali...

Pokračování příště

-mat-