2025_05_02_Dolní Bousov, Sokolovna, PODNEBÍ, [No. 10]

 

Trochu hadrárna, ale milí lidi...

Nevím, jestli znáte ten pocit, když jedete hrát někam do neznáma. Zvlášť pokud to není úplně divadelně vybavený prostor. My jsme se takhle vydali 2. května do Dolního Bousova, do místní sokolovny.


Ale protože neradi jezdíme úplně naslepo, dohodli jsme si předem prohlídku prostoru. Takže jsme měli celkem jasno. Klasická sokolovna s menším pódiem, vzadu dřevěné mřížoví – „treláž”. Proud na světla je, no tak pohoda. Jen možná trochu zima, ale hrajeme až za měsíc… No snad to naše dámy dají. A daly.


Přišel květen a my vyrazili směr Dolní Bousov. Přestože jsme měli jasno, naše výprava na jevišti nakonec vypadala opravdu... hmmm – no dejme tomu improvizovaně. Koneckonců to uvidíte sami na fotkách. Pódium navíc nebylo tak hluboké, jak jsme zvyklí. Trochu nám to komplikovalo pohyb, ale nějak to šlo. Muselo to jít.


Trochu jsme si říkali, jestli přijdou lidi. Přece jen – cizí soubor bez domácího diváckého zázemí. Sice jsme tady kdysi hráli u kostela Muže ve zbrani. Ale to bylo fakt dávno a přišlo pár lidí. A navíc, hra je možná pro někoho trochu moc kontroverzní. No, uvidíme.


Zkrátím to. Lidi přišli a bylo úplně vyprodáno. A potlesk na konci i reakce během představení byly moc fajn. Navíc se o nás pořadatel, pan Ježek, opravdu pěkně staral. Pomáhal nám vykládat i nakládat. A bylo pívečko, po představení i klobásky. Takže i když to pódium bylo malé, rádi zase přijedeme.

Tady pár fotografií. Něco od Míry Trčálka a něco od fotografa, kterého měl pan Ježek nasmlouvaného. Míra fotil z jednoho místa na telefon a pan fotograf se volně pohyboval a měl zrcadlovku. To píšu jen proto,
že rozdíl poznáte :)

Pár fotek.

 
A přátelé, choďte do divadel. I když se třeba hrají v sokolovně. Vezměte si příklad z Dolního Bousova.


 

–mat–