2021_11_13, Bělá pod Bezdězem - Tréglova Bělá, Vávra, [No.39]

 

Strouhala a Lízalka, sestry jako řemen... (Katka Luňákova a Simona Matoušková)

Představení našeho Vávry se opět objevilo na programu Tréglovy Bělé. A protože v tomto týdnu bylo divadelního hemžení jako ve skutečném divadle a protože bělskou scénu známe jako své boty, vzali jsme to zlehka a nijak speciálně se nepřipravovali. Hru máme pod kůží, jelo se bez zkoušky, taky nebylo kdy zkoušet, a tak jsme se okolo 15. hodiny sešli v Divadýlku. Tedy ne všichni, ale skoro všichni. V půl šesté bylo postaveno, tak jsme si užívali pohody, povídali, když tu někdo řekl: "Kde je Martin Weiss?". 

Polilo mě horko. Ale pak jsem nad tím mávl rukou a odpovídám zase já: "Ten to ví, ještě jsme se o tom bavili na Stránově". 

A někdo zas: "A seš si jistej, že to ví?”

Polil mě chlad a před očima mi vytanula scéna z pondělka. Že by hrdina od Benátek, který skočil z fleku Drákulu, že by zapomněl..., no, ale už jsem byl trochu zviklaný. A tak jsme ho vytočil.

Je slyšet zvuk oznamovacího tónu. Pak zvedá sluchátko Martin...

Martin: Ahoj. Copak?

Já: Ahoj, tak kde seš?

Martin: (ticho)

Já: Martine?

Martin: (přiškrceně a nejistě) A kde bych měl bejt...?

Já: (také přiškrceně) Ty vole nedělej si prdel, hrajeme v Bělý Vávru!

Martin: No jo, ty vole - já na to úplně zapomněl. Od kolika hrajeme?

Já: Od půl osmý - je sedm.

Martin: To stíhám, jedu.

A pak už to bylo jako vždycky.