2023_08_04_Hronov den sedmý

 

Saturnin, Klášterec nad Ohří - uvidíte v Bělé

Poslední den, který jsme prožili celý na letošním 93. ročníku Hronova, až do hluboké noci. Co jsme viděli? SATURNINA od divadelního souboru Klas, Klášterec nad Ohří, SEX od souboru Žumpa Nučice a na závěr TOTOVÁNÍ od skupiny D.R.E.D./Náchodsko-Kladsko-Pražsko. Náhodou se moje vlastní pořadí včerejška kryje i s časovou posloupností, jak jsme představení viděli. 

SATURNIN - velmi pěkná dramatizace Jirotkovy humoristické novely, skvělý Saturnin, velmi dobrá teta Kateřina, překrásná slečna Barbora :). Divadlo přece má být zážitek. Tempo hry není nijak závratné, ale plyne jako milé prvorepublikové vyprávění s jistou dávkou sentimentu a nostalgie. Vtipy jsou vypointované, vychází z předlohy, žádná aktualizace (díky Bohu). Zkrátka milé představení. 

SEX - hra Pavla Kouhouta a la these, že se u nás víc kecá, než dělá. Skupina pěti intelektuálů, spisovatelů a disidentů, pan Václav, pan Ludvík, pan Ivan, pan Saša, pan Pavel a pan Karel se ukrývají v zemljance uprostřed pražské Stromovky, s cílem vyhodit vlak. Viděl jsem a musím uznat, že od Rakovníka doznalo posunu v herecké souhře. Daleko víc to pánům "šlapalo", alespoň v tom představení od 17.00. (Měli ten den naplánovaná ještě další dvě). Moje žena Simona se po shlédnutí představení, tak trochu pozastavila nad smyslem textu: "To fakt nechápu, proč z těhle chytrých lidí dělá blbce.(myšlen autor). Jak je všechno jasnější, když si uvědomíme, že je to psáno pro "Hrádeček, kde všichni výše změní spisovatelé hráli sami sebe, sami si ze sebe stříleli a trefovali se jeden do druhého. Ale to jsem se taky dozvěděl až posléze, a teď dělám machra :) Pro mě je jediný problémeček ten konec. To musíte posoudit sami. Ale jistě je to představení, které stojí za to vidět. 

TOTOVÁNÍ - hned na úvod musím říct, že jsem na představení šel s obavami. D.R.E.D. jsem už párkrát viděl a upozornění v programu, že je nahota na jevišti a přístupnost od 16, mě jen utvrzovala, že zážitek bude neobvyklý. A taky byl, i když oproti předchozím performacím od tohoto souboru, byl mnohem srozumitelnější, jasnější. Přesto šokoval. Otázky typu co je realita a co jen lži, opakující se mantry - "Toto je dlažební kostka, toto je moje cesta", se asi snaží v divácích vyvolat touho zamyslet se, sami nad sebou. A ta nahota na jevišti vlastně nebyla tak urážející, odpudivá. Byla součástí příběhu vykoupení. Ovšem šokující okamžiky nebyly jen uvnitř představení, ale přicházely i jakoby  zvenku. Na konci prvního představení (to jsme neviděli, protože jsme byli v Sokolovně na Sexu - to zní dost divně, ale je to tak) proběhl v divadle incident, kdy herečka z D.R.E.D.u byla inzultována nafackoval jí (údajně) technik z divadla. Na konci našeho představení byla naopak, světe div se, svatba. Po představení se rozpoutala opravdu široká debata o přestavení, incidentech, svatbách, byl to fejk, byla to pravda. Myslím, že jsme souboru pěkně sedli nalep. Ale není to přestavení pro každého to uznávám.  Ale směrem k našemu souboru musím vzkázat: Nebojte, toto není naše cesta...

A tak končí naše komééédie, letošní Hronov se chýlí ke konci ať žije ten 94. 

P.S.: Choďte do divadla, ať trumfneme fotbalisty. Aspoň plichtu.

A ještě pár posledních fotek.

Tady odkaz na Zpravodaj