2022_10_06, Divadýlko na dlani MB, Všichni jsme herci [No. 18]

 

Konec dobrý, všechno dobré. Aneb když je nás na jevišti hodně...

Včerejší repríza inscenace Všichni jsme herci byla myslím všemi protagonisty poměrně netrpělivě očekávána. A to hned z několika důvodů. Jednak jsme byli moc zvědaví, jak to celé proběhne. Už jsem minule psal, že je to víc jak dva roky co jsem tenhle kousek hráli. Pak jsme mnozí cítili jisté rozechvění, tedy já ho cítil určitě, zda přijdou diváci a nebude to přesilovka. Protože, začíná sezona, snad konečně první nepřerušená, či nenarušená od roku 2020, a diváci se na kulturu moc nehrnou. A zvlášť na tu amatérskou. Co naplat nikdo z nás nemá obličej protažený televizí, nebo ne dostatečně, abychom byli neodolatelným lákadlem pro fanoušky. A další poměrně enervující přísada do celého včerejšího divadelního menu, byla váha. Nebo přírůstek chcete-li. Tahle ingredience se vyskytovala převážně, ba výhradně u pánské části souboru. Zkratka se nám nějak za ty dva roky smrsklo oblečení, kostýmy se zmenšily. Tu někdo něco nedopnul, tu byla malá košile, onde něco někde škrtilo. Musím s ulehčením podotknout, že tyhle defekty se díky Bohu odehrály doma, v klidu. A i tam jsme povětšinou našli vhodné náhrady. Ale ne vždycky. Nejčastěji opakovaná věta, tedy co se týká oblečení byla:"To dám, hlavně si nesmím sednout." A jak to tedy celé proběhlo?

Díky tomu, že jsem mohli nechat scénu stát od pondělka, usnadnilo nám to celou přípravu. Jeviště na nás již čekalo připravené. Jen bylo nutné doladit "vlajkoslávu", což sin vzal na starosti Honza jíše a děda Vašek a jinak bylo všechno ok. Jo pravda, Libor Ševců musel ještě finálně dosvítit. A mohlo se pouštět do sálu. Kupodivu přišlo celkem třicet diváků. Není to sice plný sál, ale přesilovka to nebyla a tak nám ta sezona začala ne úplně špatně. tak to by byl první bod splněn. Diváci přišli.

Druhá obava? Nikomu nic prasklo, nikdo se neudusil ani neviděli diváky nějakou živelně se rozvíjející kostýmní katastrofou. 

A text? Bylo pár divokých plaveb, asi tři, ale nic co bychom neustáli nebo co by rozhodilo představení. A celkově z jeviště mohu říct, že se zdálo, že to běží tak jak má. A co diváci - klidně se ozvěte a napište jak se vám to líbit, či nelíbilo. 

A navíc po skoro dvou letech je na scéně i kolega Luboš Dvořák, který po těžkém Covidu měl namále. A to je velká radost. 

Ale hlavně choďte do divadla. jednak je to normální a hlavně - jdete někam, kde víte, že se hraje komedie, tragédie nebo drámo. Zkrátka víte do čeho jdete. Tady na vás nikdo nic nehraje, nelže, nevymýšlí si ani vám nespílá. (čestnou výjimkou je hra P. Handkeho, Spílání publiku"). A navíc my vás máme rádi, protože většinou platíte... tak zase v divadle či Divadýlku na viděnou.

A tady pár foto z představení.

-mat-