Simonka, Barunka a vzadu vpravo - skromný strůjce toho všeho - moje žena Simona

Obě naše děvčata se „probojovala“, či probásnila na krajskou přehlídku Dětská scéna do Kolína. Protože jsou od sebe dva a půl roku, jsou příslušné každá do jiné kategorie. A tudíž Barunka recitovala v úterý a Simonka ve středu. Obě měly připravené dvě básničky, dle propozic. Barunka „Bleší cirkus“ a „Kočičí dům“. Bohužel, letošní ročník nebyla porota Barunce příliš nakloněna. Před dvěma lety přivezla Čestné uznání. Ač podle mého úsudku, (vím, že je Barča moje dcera a nemám na celou věc ten správný objektivní pohled) recitovala s opravdovým zápalem. Nahlas (narozdíl od většiny jejích kolegů a kolegyň). A bylo jí rozumět každé slovo. Špatná výslovnost je obecně bohužel velikou bolestí, která provázela celou přehlídku. Nakonec se na Barunku nedostalo ani čestné uznání. Ale nesla to statečně. To všechna čest. Navíc jsme v Kolíně přespávali a tak po ubytování v Penzionu Falconi a po obědě děvčata vyrazila do kolínského vodního světa. A trochu se zabavila. Druhý den nás čekalo veliké překvapení. Simonka s poměrně „profláknutou“ básničkou od Josefa Kainara „Kocourek“ uspěla. A to tak, že postoupila na celostátní finále Dětské scény - do Svitavy na počátku června. 

Na závěr bych obě dívky, a to bez ohledu na to, že jsem jejich hrdý táta, chtěl velmi pochválit a poděkovat hlavně jejich mamince a mé ženě Simoně, která s oběma jejich básničky „udělala“. Má na jejich úspěchu lví podíl. Já jsem jen přispěl nějakou radou až když bylo tzv. „postaveno“. A to, že to byl úspěch u obou děvčat, je jasné. Obě se dostaly až na krajskou přehlídku. Mezi dvacet nejlepších z kraje - a to je dost dobrý. Jak oni říkají OMG hustý...

Choďte na nejen na divadlo, choďte i na recitaci. Pár fotek z Kolína.

Svět je totiž nádherné místo k narození, že pane Ferlinghetti? A tam by poezie neměla chybět.

-mat-

Komentáře