2021_09_23, Divadýlko na dlani, Šílená lokomotiva No. 47

Ilustrační fotografie z ledna roku 2014

Dnes opravdu začala sezona. A hned přesilovka. Je pravda, že jsem Lokomotivu naplánoval trochu překotně a prostě si nějak neuvědomil, že 23. září je už tak blízko. No stalo se, ale sezona zahájena jest. Oproti té fotografii doznalo kupé jisté změny v obsazení. Tak to vezmeme z leva. Honza Jíše stále v roli podivného úředníka Kapustinského, Jirku Šubra v roli MUDr. Vašnického zaskočil Roman Dušek. Jiří má trochu zdravotních trablů, ale snad nic vážného a brzy se zase na scéně uvidíme. Moje Simona stále v roli Míry z Barhelmu, stejně jako vedle ní vpravo Jirka Filip v roli Jarky Metelky se svých rolí nevzdávají jen tak lehce. Davida Horáka v roli Červenáčka vystřídal mladý adept z Dětského studia, který nezadržitelně míří do dospělého souboru Filip Veselý. Martin Weiss stále jako Mirek Dušín sedí vedle Drákuly. Na fotografii je Luboš Dvořák, který je zatím v rekonvalescenci a za něj tohohle veselého upíra skvěle skáče David Durdis. Na lokomotivě vše při starém - tedy Radek a já, spolu s Katkou Luňákovou a Jitkou Urbanovou. 
To že jsme si na "Lokošku" ještě v úterý udělali zkoušku je fakt. A to, že občas jsem přemýšlel jestli to bylo k užitku, to je taky fakt. Roman byl záskok a všechna čest - dal doktora bez zkoušky a celkem fajn. Jen sem tam díky neznalosti se okradl o nějaký fór. Ale okolo byla celá řada kamarádů, která si ten vtípek dala za něj. To my, staří matadoři jsme díky té zkoušce, kdy jsme si oživli původní text, sem tam malinko horečně lovili v paměti, sakra jak je to správně. Ale nakonec i přes drobná škobrtnutí  lokomotiva dosupěla do depa a my dali závěrečnou písničku. 
Škobrtnutí to nebyla zásadní, všichni věděli odkud kam se máme dostat. Občas nás to na scéně pobavilo, třeba když Katka svému muži Sigfrídovi Tengerovi:"Sigoušku, jaký Sigfríd", místo - "Sigoušku jaký Travilac". Nebo když Simona z kupé vysílá doktora Vašnického (Roman Dušek) a ten nevěda kam se má podít ho navigovala on-line: "Teď běžte do sadu pro průvodčího, ale hned se oba vraťte!"
Diváků bylo celkem sedm. Ale myslím, že nám je mohl závidět i Kurosawa. Bylo fajn, že i v takovém malém houfu se smáli nahlas. Doufám, že těm sedmi statečným se představení líbilo a zamíří za čtrnáct dní na další naši pecku - Bylo nás pět. A to už spolu s vámi. 
Tak nezapomeňte chodit do divadla, i když se to dozvíte na poslední chvíli. Stejně jako jeden z diváků, který si koupil lístek přes SMSTicket deset minut před vypršením lhůty. A to se vyplatí!
-mat-

Komentáře