2020_05_25_Vávra po covidu, Divadýlko, [No. 32]

Při představení vládlo v zákulisí napětí. Budou se smát? Jo - smáli se...

Moc jsme se na to těšili. Pěkně si to užili, i když bylo jen deset diváků. Netřeba pátrat proč JEN. Hlavní bylo, že jsme se všichni bavili a navázali na přerušenou nit představením, které se v posledním roce hraje skoro samo. A co by to bylo za dobré představení, kdyby nám po něm nezůstaly střípky veselých vzpomínek. Ano, ano naše milé přebrepty. Tak ten první patří do říše zoologické. Radek Kotlaba jako kantor Alois Mrštík prohlásil o svém bratru Vilémovi:"Však je to varan vrtošivé". A tak se místo kučeravého berana usídlil v Těšanech plaz z dalekých Komodských ostrovů. I mě, jako Vávrovi se dařilo. Nejdřív jsem pro svou bývalou mrtvou ženu pohřbil rčením:"...a dež se té mojí otevřela hlína"
a pak jsem děti i dobytek "...zasypal žrádlem". Pravda, takhle v klidu v pokoji to není nic zásadního, ale v zákulisí, každá taková změna oproti normálu je vítanou novinkou. Diváci byli opravdu milí a bavili se, což i na konci vyjádřili i potleskem. Tak snad nám to vydrží a lidi budou dál chodit a přestanou se bát.

Komentáře