Divadelní deník_8. ledna 2018

Dnes dvě zkoušky. Dětská i dospělá. 
Od 16.00 - Dětské studio. 
V dětském studiu jsme poprvé projeli Modroočka. Hrála ho Bětka. Dvě děti nemocné - Síma a Anička. Barča poprvé v akci jako pes Český fousek. Docela jí to šlo. Mile překvapil Jáchym. Jeho krtek se vyloupl jako motýl z kukly. Je na tom ještě spousta práce, ale myslím, že to dá s přehledem. 
Všichni trochu plavou v textu. Hodně melou - Bětka, Markéta, David. Všichni mají velkou snahu říct text správně, zapomínají hrát.

Pro příště: (nutno dostříhat muziku, udělat loutky a připravit projekci - to je na mě) Na zkoušce nejdřív celé projet v kuse (pokud už bude Síma tak s ní), pak projet malé kousky několikrát za sebou. Změněn datum premiéry na 1. března 2018

Večerní zkouška s dospělými odd 18.00
Tedy měla být až od půl sedmé, ale blbě jsem do to na fermanu nastavil. Nevadí. Na zítřek jsem to upravil večer po zkoušce. Ještě to musím předělat na další dny.
Dost mě mrzí účast, pořád někdo chybí, ale moje chyba. Jsem megaloman. Kdybych dělal komornější věc pro pět, sedm lidí mohlo by to být lepší. Líba a Roman nemocní, Radek na lyžáku, Pavel Wieser neznámo kde. Ale patrně mi říkal, že pondělky nemůže. Jsou to všechno nemoci a pracovní aktivity, bože jak to chápu. Ale hrozně mě to zdržuje. hrozně nás to zdržuje.
Půl hodiny po zahájení zkoušky volá Jitka, jestli je zkouška. A když se dozví že už běží, tak jestli je potřeba. Co na to říct. Do telefonu se snažím být klidný, nevím jak jsem slyšet na druhé straně, ale věcně řeknu, že potřeba je.
19.00 Zkouška se rozbíhá. Zkoušíme nacistický díl (je to zkratkovité označení. My tomu tak říkáme. Máme ještě komunistický díl a masarykovský). Ve všech dílech se v historii vracíme do roku 1956. Ovšem v téhle variantě Německo vyhrálo válku. Díky atomovce. Někde musíme dodat co v textu není, upravit situaci na scéně. Sem tam jev tom zmatek - hodně postav. Libor mi to říká od začátku, ale moc jsem ho neposlouchal - je to starej sabotér. Teď občas uvažuju jestli nemá pravdu. Docházím k závěru, že nemá. :) 
Moc pěkně vyšel dialog Petra s dědou Vaškem. Ředitel kontra režisér inscenace. Obecně nejhorší jsou scény kdy mám na scéně víc jak tři lidi. Zítra pokračování. Musíme dodělat závěrečnou scénu. A projet to celé. Zkusím nastříhat muziku a hlášení a uvidíme. Schválně jestli to dám. Další věc - musím se podívat po tom kdo to bude zvučit.
A začít uvažovat o programu. 
A to ještě dopisuju Mušketýry, v hlavě se mi rodí kabaret Republika takový krásný sen. 
V Benátkách budeme premiérovat taky v únoru Dcery - mimochodem moc pěkný text pro čtyři ženský. 
Je 23.30 jdu do postele. Čtu Peroutku Budování státu.

Petr

Komentáře