Do zákulisí...

  Jitka Urbanová (Siska) zachránila představení protože ani jedna z běžných alternací Sisky nemohla. Jednu skolila nemoc, druhá neměla hlídání. Vzadu ještě Vojta Hajný coby učitel Gustav. Ani si to člověk neuvědomí a najednou je tu dvacátá reperíza. Naposledy  jsme Barboru hráli na Sázavě na konci loňského září a bylo jasné, že zkouška bude setsakra zapotřebí. Hned v úterý po Velikonocích se zkoušelo. Komplikace na sebe nedaly dlouho čekat. Simona Matoušková ml. nemocná, tudíž nebude hrát rybářku. Anička Kolínová taky ne - je na zkouškách v Brně. Takže co? Nakonec na rybářku kývla Barbora Matoušková, které právě sundali ortézu. Krátce na to mi psala Bětka Matoušková, že leží s horečkami a že to nepůjde. Tak jsem volal Katce Roscové jestli zaskočí? Zkoušela to, ale neměla hlídání. Tak poslední záchrana - Jitka Urbanová. A klaplo to. Velký dík Jitce. Uměla i skvěle text. To se ovšem nedalo říct o některých dalších kolezích (viď, Honzo Jíše), abych nikoho nejemenoval. Tomu nejen ...

Na jevišti v Bakově. Zleva Bůh (Petr Matoušek), Andrej Čikatilo (Jeník Hejdrych), Adolf Hitler (Roman Dušek), Eva (Simona Matoušková) a Ježíš (Radek Kotlaba).     Páteční odpoledne 11. dubna nás zastihlo v Bakově nad Jizerou. Po Benátkách v jednom týdnu už druhé   Podnebí . Trochu jsme museli vymýšlet, jak upevnit náš skoro nebeský horizont. Nakonec se to podařilo, ale je škoda, že tak krásné divadlo, jako je to bakovské, nemá tahy. Ale dali jsme to – s přispěním domácích kolegů. Představení začalo v půl osmé a zpočátku jsem si říkal, že půlka sálu odejde, protože některé „fórky na hraně“ nebudou dávat. Vyšší věkový průměr tomu napovídal. Ovšem opak byl pravdou. Opět se diváci bavili. My sice měli trochu pocit, že hrajeme „pod dekou“ nebo lehce z tempa, ale reakce diváků hovořily jasně –   Podnebí   se líbilo. Přátelé, choďte do divadla. Odejít můžete vždycky – ale radši až na konci. Hned tento čtvrtek 24. dubna můžete vidět   Těžkou Barboru   v Diva...

  Na benáteckém jevišti zleva: Ježíš (Radek Kotlaba), Jan Mladý (Simona Matoušková), asistentka (Blanka Kučerová). Foceno ze zákulisí.   V Benátkách se vždycky hraje v pondělí. Je to zvláštní, ale jim to funguje. Nevím jak je to možné, ale je to tak. Lidi skutečně přišli, nebylo sice úplně plno, ale kolem čtyřiceti diváků se jistě sešlo.  Nakládali jsme v 17.00 hodin. No, nakládali. Děda už měl naloženo, on to má tak rád, že si to vždycky zabírá. Díky Bohu není scéna   moc těžká a rozměrná. Lehce po půl šesté jsme byli na místě, postaveno bylo docela rychle, techniku jsme taky zvládli, i když jako vždycky malinko vzdorovala. Ale všechno dopadlo dobře.  Diváci se bavili, smáli se i na místech, kde bych to nečekal a sem tam naopak některá osvědčená místa opomenuli. Potlesk na otevřené scéně měl náš tanec s Radkem a Romanův plamenný projev. Až mě to zarazilo, že zrovna tahle část je tak rozburácela. Oni pak říkali, že je to kvůli perfektnímu hereckému projevu. N, ...

  Kupec (Radek Kotlaba) a Notábl (Petr Matoušek) a níže zmiňovaná Vajuša Takřka po roce se na prkna Divadýlka na dlani vrátily postavy Kupce a Notábla z inscenace A TAK TĚ PROSÍM, KNÍŽE. Souhrou náhod a nakupením akcí jsme si udělali jen takovou textovou oprašovačku v úterý před zkouškou. No a pokud mohu říct za sebe, pro větší pohodu, příště bude lepší si to projet tak nějak celé a na scéně. Ale zase to byl adrenalin.  Diváků bylo 28 (sedí se na jevišti) a to při 67. repríze není tak úplně špatné, ne? Navíc se na nás přišli podívat Líba s Martinem a malým Edou. Na konci jsme dostali salám. Lepší než růže! Stále víc se při každém dalším hraní stává, že text nám zůstává jako základní rámec a my se nad ním tak pohupujeme, za použití frků, fórků a zcizováků (vystoupení z role nebo její komentář), což se mi fakt líbí. Jen při té naší Vajuše (pro vás, kdo představení neznáte, jde o písničku zpívanou na melodii Kaťuši), tedy při té Vajuše, kdy končíme takovým fixovaným kozáčkem, pr...