Mušketýří_Cyrano

Cyrano zcela rozhozený z Roxany
(moje maličkost)

Cyrano de Bergerac je v naší inscenaci, oproti Dumasovi, nová postava. Podrobněji si o mém vztahu k postavě hrdého nosáče můžete přečíst v programu. Jen pro vysvětlení motivace proč jsme ho do Mušketýrů napsal. Ano jednak kvůli sobě, ale hlavně - v Cyranovi se objevuje D´Artagnan. Tak proč by to nemohlo být naopak. A teď už k otázkám pro Cyrana. Abych nedělal trapně rozhovor sám se sebou, odchytím na ulici přímo statečného Gaskoňce. A támhle právě jde...
Haló pane Cyrano, haló Cyrano!!!
Přepadení, vražda? Máte nahnáno?
Kdepak chci se jenom zeptat na pár věcí.
Ach tak, pán je od péra,
já myslel, že vás někdo děsí.
Tak prosím svobodně se ptejte
a ne že z toho bude opéra,
jen pravdě vyniknouti dejte! 
Tak dobrá. Jak je to s vámi a paní Roxanou?
Na začátek trochu silná ráže,
vám brzy nepříjemné chvíle povstanou,
a draho přijde vaše gáže.
(tasí)
Pardon, pardon, já to tak nemyslel, tedy jinak. Co vy cítíte k ní?
Tak to je jiná řeč, toť jiný tón,
já povím vám to svými slovy,
vy nešlapte mi v rýmech jako slon,
a tiše, už verše letí mezi krovy:

Je krásná jako svítání,
čistá jako krůpěj rosy z rána,
její vůně mě vždy omámí,
však nevyrostla pro Cyrana

Mohu to tak napsat?
Máte moje plné svolení,
však podepište raděj sebe,
aby nedostala břicha bolení,
až zvěděla jaké zvíře na ní bere. Vy pláčete pane?
Co vás to vede,
je tu průvan, a ten jak každý ví nelahodí oku.
Ještě něco?
Ne? Tak dobrá musí jít, potrestat pár soků,
co si tropí z mého nosu šprým.
A ještě na rozlučku jeden rým:
Na viděnou v Bělé za pár staletí,
13. července večer o deváté hodině,
s mušketýry příběh přiletí,
co líbiti se může celé rodině. 

A choďte v divadelní sály,
pro koho by jinak herci hrály...

-mat-