Do zákulisí...

  Mojše (Tomáš Dlask j. h.) a vytřeštěný patron přehlídky Václav Trégl Podtitul dnešního příspěvku by mohl být: "Aneb,  jak jsme se mačkali v Bělé". Zní to trochu dramaticky, ale zase takhle horké to nebylo. My jsme tomu trochu šli naproti. Stavět jsme začali už odpoledne, někdy kolem druhé. Museli jsme se trochu uskrovnit, ale vážně jsem myslel, že to bude daleko horší.  Představení běželo moc pěkně, i přes všechna omezení. V sále pro 50 lidí byla asi polovina, ale co naděláme. Někdy se to tak sejde. Ale my hráli jako kdyby byl plný Strahov.  Co se dělo v zákulisí (a částečně na scéně).  Extase - Martin Weiss (Motl) z radosti nad čerstvě konzumovanou milostnou slastí, vyskočil na židli - aby mohl proběhnout scénou a ta se s ním zřítila. Myslím tu židli, ne scénu. Ustál to, ale tyhle vášně... Press - ten byl přítomen při nástupech a odchodech - hlavně hromadných. Židovská trojka - Ta byla zapříčiněna zrychleným nástupem. Aby to bylo úplně jasné, pěkně popořádku. Tak, jak to

  Soustředění před nástupem na scénu Peter Chalk (Libor Ševců), Irma (Simona Matoušková), Sarah (Týna Licinbergová), silueta vpravo dole Simona Matoušková ml. jako Hannah Včera jsme hráli naší milou "židovinku" Prodavače snů v Říčanech. Bylo to po třinácté. A nic negativního nás nepotkalo. Text jsme si projeli v úterý. Hlavně proto, že tahle repríza byla s velkým záskokem za tetu Cipu (za Jitku Urbanovovou skákala zkušeně moje žena Simona) A myslím, že diváci nepoznali, že jde o záskok. Dobrá práce Simčo! Přesto se včera událo pár drobností, povětšinou za kulisami, které vám prozradím.  LIDI TO MAJ RÁDI - Tak nejdříve sebekriticky sám k sobě. Jsem prostě hrozně hlučný. A když jsem těsně před představením něco zásadního vysvětloval o rodině Bindelově a pak se smál sám svému vtipu (typické), půlka souboru mě okřikovala, že je to slyšet až do sálu. A já stejně hlasitě vykřiknul něco v tom smyslu, "Stejně nevěděj kdo jsou Bindelovi a lidi to maj rádi."(Bindelovi naše fa

 Dodělat

Eva Bučková (Blanka Kučerová) poslouchá, jak se vyvíjí situace na scéně... Představení Vávry máme po překročení čtyřicáté reprízy tak říkajíc pod kůží. Trochu jsme se obávali jak to bude s účastí diváků a Těžká Barbora se hrála asi před čtrnácti dny. Dlouho to vypadalo bídně až... Ve čtvrtek ráno bylo prodaných na SMSTicketu 24 vstupenek. A dalších pět v Infocentru. Takže přesilovka to nebude. Trochu jsem se uklidnil a vida nakonec přišlo 53 diváků. A to je veliká radost.  V představení se nestala žádná mimořádná událost hodná zaznamenání. Žádný velký lapsus, veselé upadnutí nohy od židle, prostě nic. Jen dobré představení. A na konci jsme se vraceli klanět snad pětkrát. Takže suma sumárum diváci byli snad podle reakcí spokojení, a my si zase zahráli o dobrém člověku Vávrovi. O to lépe se nám všem spalo.  Takže choďte do divadla, protože to je normální... Tady je pár fotek (foto já a Láďa Niklíček) -mat-