Rozhovor s dědou Borešem
Pavel Wieser a VÁCLAV HÁJEK jako dva Pavlové - Syrový a KARAS; představení VŠICHNI JSME HERCI (Foto: I. Mičkal) |
Říkáme mu v souboru různě děda, Vašek, děda Bróďa a teď se asi vžije i starý Boreš. O kom je řeč? No přece o Václavu Hájkovi. Děda (je to tatínek mé Simony, takže mu říkáme dědo už od doby, kdy se nám narodila Simonka) začal s divadlem sice až na prahu sedmdesátky, a je tak živoucím důkazem tvrzení, že lépe začít později, než vůbec. Když jsem mu poslal otázky nebyl vůbec rád. Ale překonal se a tady je náš stručný rozhovor.
- Jsi v souboru tři roky. Jak
se ti u nás líbí?
To už jsou tři roky? To to uteklo. Z toho vyplývá že je mi s vámi dobře. Díky všem, že mě přijali když jsem prožíval těžké životní období. - Jaký je děda Boreš? Co o něm
můžeš říct?
Děda Boreš je krásná role pravého lišáckého a moudrého dědy. Když děda tak s bříškem a pleší. Jen ty vousy jsem neměl. (A tak si je nechal narůst. I v tomhle směru to bude premiéra. pozn. Mat) - Nechal si se zarůst – nová image?
No, vždycky jsem to chtěl zkusit, ale babička mi to nedovolila. Tak snad mi nebude shora moc hrozit. 😉 - Jak se ti hraje s tvými
jevištními partnery?Kamarádi, co jsem s nimi na jevišti jsou výteční a mají se mnou trpělivost (neb jsem starý, nahluchlý elév).
- Co se ti zatím v Divadýlku
hrálo nebo hraje nejlíp – nejraději.
Zatím všechno, od Zborova až po Vávru. Nikdy v životě bych si nedokázal představit, že budu stát na (prknech co znamenají svět) s dcerou, vnučkami a zetěm. - Nejlepší zážitek
z Divadýlka?
Přece cesta do Tarnopolu, v životě jsem se tak nebavil. - Co je na hraní podle tebe
nejtěžší?
Na hraní je pro mě nejtěžší se to všechno naučit. Nemám tak trénovanou paměť, nikdy jsem to nedělal. Herectví se mi líbilo a dost jsem si ho užil, pár let jsem promítal. (Děda promítal po celé Boleslavi, Kosmonosích a Debři 40 let. To je klasika, jeho skromnost je odzbrojující. pozn. Mat.) - Jak to bylo s tím zajícem?
S pravdou ven. 😊Toho zajíčka v křoví jsem opravdu hrál, ale někdy okolo 4-5 třídy.
- Další koníčky – máš?
Koníčky? Snad chalupaření. Třeba sport mě nelákal nikdy. Vlastně i dost chodím, protože musím utahat psa. Filipa. Ten mě někdy dává do těla. Ale ne tou chůzí, dost mě zlobí. A to říkám dost jemně. 😃 - Tvoje nejoblíbenější jídlo a pití?
Svíčkové zůstávám věrný celý život a k pití? Teď pivo, ale dříve vínečko (už ta pumpa tak netáhne). - TOP Kniha, film, hudba?
Moc nečtu jen sci-fi a z hudby mám rád country. - Jak bys pozval lidi na Vávru.
Proč by si ho neměli nechat ujít?
Na naše představení bych pozval všechny lidičky co mají smutek na duši a chtějí se zasmát a zahnat hodně daleko svojí DEPKU.
Děkuji dědo za rozhovor a protože jsi poslední z rodiny od Lízalů, do které se nám díky mé nepozornosti trochu divoce zamíchal i Francek (no kouká po té Strouhlace asi), tak zítra si přečtete co na to bří Mrštíci v podání Radka Kotlaby a Ládi Niklíčka.
Komentáře
Okomentovat